V zajetí psychopata

8. kapitola- Marný pokus

Reportérka zpráv spustila: ,,Gotham je sice nejvíce kriminální město na světě, ale to, co se teď dozvíte, jste ještě neviděli.". Celkem mě zajímalo, co se zase stalo. Podívala jsem se na Jeroma, jenže ten měl až děsivě vysmátý obličej. Reportérka pokračovala: ,,Dnes odpoledne byl na kraji města, brutálním způsobem, zavražděn teprve 16ti letý mladík. Policie případ vyšetřuje. Více už vám poví kolega, který je teď přímo na místě činu.". Pak začal mluvit nějaký ten kolega: ,,Dobrý večer, vážení diváci. Hovořím k vám právě z místa činu. Podle policie byl mladík  několikrát pobodán nožem do hrudníku, poté mu vrah rozřezal končetiny od těla a nakonec tělo po kusech rozházel kolem místní popelnice. Je to opravdu brutální. Zatím není známo, o koho se jedná, bližší informace dodáme zítra.". No páni. Tohle je hodně děsivé. Jerome se stále usmívá. Zeptala jsem se ho, proč se usmívá, ale on se na mě podíval vražedným pohledem a pak se znovu usmál. Věděla jsem, že Jerome to nejspíš neudělal, jen se mu to líbilo. Ano, šel odpoledne vraždit, ale měl sebou pistol, a ne nůž. Zajímalo by mě, kdo to udělal.

***

Je zhruba po deváté hodině. Jen ležím ve své posteli a pořád musím myslet na tu zavražděnou osobu. To je tak hrozně brutální způsob, že bych na to snad nikdy ani nepomyslela. Jsem nějaká unavená, ale i hladová. Jerome mi zapomněl dát večeři. Mám jít za ním a říct mu to, nebo to nebudu riskovat? Asi jsem blbá, ale riskla jsem to. Teď musím jen doufat, že mi nic neudělá. Mám ale strach. Vejdu do kuchyně, kde sedí Jerome a ptám se ho, jestli si můžu vzít nějakou večeři. Jerome se na mě nejdříve podívá vražedným pohledem, ale pak odpoví, že si mám něco vzít. Vzala jsem si nějaké jídlo a šla si sednout ke stolu. Chtěla jsem se pustit do jídla, ale v tu chvíli jsem si všimla, že v obýváku na stole leží můj mobil. Naskytla se mi tak příležitost, zachránit se odsud. ,,No jez." řekl Jerome. Přestala jsem se dívat na svůj mobil a začala jíst.
     Když jsem měla jídlo skoro snězené, Jerome řekl: ,,Jdu si lehnout. Pak to tady po sobě ukliď a běž hned spát, ano? Jo a ráno chci vidět snídani do postele, takže vstaň dříve než já, ale nevzbuď mě. Počkej, až budu vzbuzený. Na snídani chci kávu a croissanty se šunkou. Dobrou nóc.". Jerome odešel a já jsem do sebe rychle naházela jídlo. Uklidila jsem po sobě a potichu šla do obýváku pro svůj mobil. Jen nechápu, proč tady jen tak leží. Vzala jsem ho a nenápadně šla potichu do svého pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a sedla si do postele. Jenže v tu chvíli jsem uslyšela rychlé kroky, které se stále více přibližovaly. Otevřely se dveře a v nich stál naštvaný Jerome. Říkal: ,,A já jsem si myslel, že už si více rozumíme. A ty chceš utéct. Smutný příběh...Dej mi ten mobil!". Dala jsem mu mobil do ruky a on mi druhou rukou dal pořádnou facku, až jsem spadla na postel. Nečekala jsem to. ,,Tohle byla zkouška důvěry, mladá dámo. Ještě jednou a bude to horší, to ti přísahám." řekl Jerome a odešel i s mým mobilem. Já jsem dál ležela na posteli a brečela. Jerome je nejhorší člověk, kterého jsem kdy potkala.

Jenže to Kate ještě úplně netušila, co Jerome dokáže. Je toho víc?
Konec kapitoly