V zajetí psychopata

36. kapitola- Návrat

Už jsme byli skoro na chodbě, když v tu chvíli kolem nás prošla uklízečka, ani si nás nevšimla. Byli jsme stále nenápadní. Vykoukli jsme na chodbu. Nikdo tam nebyl. Bylo nám to divné. Najednou si nás všimla ta uklízečka, jak stojíme v poloze, jako nějací tajní agenti. Jerome se usmál a zeptal se ,,To jste vy vyšla z toho výtahu?". Uklízečka souhlasila.
     Zpátky jsme se narovnali a schovali pistole za opasky. Prošli jsme kolem uklízečky, která se na nás tak zvláštně dívala a sedli si zpět na gauč.
 

   Po chvíli, když uklízečka odešla, Jerome spustil: ,,Hele, víš...Tohle už mi nikdy nedělej.". Zamračila jsem se na něho a zvědavě se ho zeptala ,,Co nemám dělat?". Jerome si povzdechl. Pozvedla jsem na něj obočí a on konečně promluvil. ,,Že jsi mi utekla. Byl to pro mě nejhorší týden v životě. Dokonce to bylo víc než týden. Vážně. Už to prosím nedělej." řekl koktavě a trochu nervózně. Odvrátila jsem od něho pohled. Nevěděla jsem, co odpovědět.

     Jerome se ke mě přiblížil. Trošku jsem se ho lekla. Chytl mě lehce za tvář a otočil mou hlavu směrem k němu. Dívala jsem se mu přímo do očí. Naše nosy a čela se dotýkaly a Jerome povídal ,,Odpovíš mi? Rozumíš mi? Slib mi prosím, že už mi neutečeš. Nikdy.". Chvíli jsem přemýšlela, co mám udělat.
     Chytla jsem ho zezadu za hlavu a lehce ho políbila. ,,Neuteču. Už nikdy." řekla jsem s úsměvem a začala ho líbat víc. Jerome mě po chvilce převalil na gauč, až jsem se skoro lekla. Líbali jsme se dál.
     ,,Je slušnost aspoň pozdravit." řekl hlas člověka, který stál asi 3 metry od gauče. Lekli jsme se a posadili se. Ani jsme si nevšimli, že by někdo přicházel. ,,A vyrušovat při takovýchto činnostech je zase neslušné, Victore." řekl Jerome. ,,Nu že dobrá. Všechno je hotovo, stopy jsou zakryté. Musím říci, že to byla dobrá vražedná akce, pane Jerome." řekl Victor a odešel. Jerome mu při odchodu pyšně poděkoval.
     ,,Můžeme pokračovat?" zeptal se Jerome a rukou mi jezdil po stehně. Chytila jsem mu ruku a řekla ,,Mám hlad.". Jerome protočil očima a vstal z gauče. Šla jsem rovnou za ním.
     Bylo to divné, protože nezamířil do kuchyně, ale do jeho ložnice. Čekala jsem, že bude chtít nějaké sexuální hrátky, což já teď nechci, protože mám hlad, ale na naopak. Vzal do ruky můj mobil, který vytáhl ze šuplíku a podal mi ho. Vzala jsem ho do ruky a dívala se na něj jak na svatý obrázek. ,,Ty mi ho vážně vracíš?" zeptala jsem se šťastně. A Jerome na to: ,,No ano. Můžeš s ním objednat pizzu.". Zasmála jsem se.

***

Večer jsme se dívali na televizi. Zrovna v ní běžely zprávy: ,,A máme tady další skandál. Dnes kolem poledne proběhly další hromadné vraždy. A to konkrétně v Gothamské střední škole. Byl zavražděn zatím neznámý počet žáků. Hned po odchycení Gothamské policie byli všichni podezřelí převezeni na policejní stanici. Bohužel ale na stanici po chvíli vybouchl granát s plynem a kriminálníci uprchli. Podle policie má toto na svědomí parta kriminálníků, kterými jsou především Jerome Valeska, Oswald Cobblepot a Victor Zsasz. Také jsme se dozvěděli, že se k nim přidala i nedávno unesená dívka Katherine Hall, kterou hned po zavraždění jejich rodičů unesl Jerome Valeska. Zabíjela Katherine z donucení, nebo už zešílela také? Toť otázka...". Podívali jsme se na sebe s Jeromem a zasmáli se.

KONEC KAPITOLY

- Bude teď už příběh probíhat jako po másle a všechno bude "růžové", nebo nastanou nějaké další komplikace?

Dozvíte se v příštích kapitolách.

Mimochodem, omlouvám se, že už delší dobu nevyšla kapitola. Nemám teď moc času 😲