V zajetí psychopata

39. kapitola- Potrat

Je další den ráno. Otevřela jsem oči a zapřemýšlela. Ne, nenechám to tak. ,,Jeroméééé!" zakřičela jsem a vstala z postele. Rychlou chůzí jsem vyšla na chodbu. Trochu jsem se vyděsila, protože hned za dveřmi stál Jerome. ,,Ano?" zeptal se. Chytla jsem ho za ramena a chtěla začít mluvit, ale v tu chvíli mi začalo být nějak zle. ,,Počkej chvíli." řekla jsem přísně. Rychle jsem šla do koupelny a po té na záchod.
     Vyzvracela jsem se a šla zpět za Jeromem. Chytla jsem ho za ramena a pokračovala ,,Tak, kde jsme skončili? Ano... Já to dítě nechci!". Jerome pozvedl obočí, s klidem řekl ,,Tak jo." a šel do kuchyně. Udiveně jsem ho pozorovala a následovala ho.
     ,,Dobrá, vidím že ti to nevadí." řekla jsem s rukama v bok ,,Tak co uděláme?". Jerome si vzal do ruky šálek kávy a oznámil ,, Jedině potrat.". Vydechla jsem a řekla ,,Jenže jsme pohřešovaní, asi nás do nemocnice nepustí. A nevím jestli chci úplně podstoupit nějaký lékařský zákrok.". Jerome odložil šálek kávy na stůl, vstal, rozvázal si župan, chytl mě kolem pasu a řekl ,,Jenže jiná možnost není.". Smutně jsem ho obejmula. Když jsem se k němu nohama přiblížila na těsno, hned jsem se oddálila. ,,Co to sakra? Jerome!" řekla jsem hlasitě, až se mi chtělo smát. Cítila jsem totiž, jak mu stojí penis. Jerome si oddechl a pozvedl hlavu. Díval se do stropu a říkal ,,No jo, lásko. Prostě mě pořád vzrušuješ. Moje péro to dokazuje.". Zasmála jsem se ,,Tak to by jsem toho mohla využít.". Poklekla jsem.

***

Máme zhruba 2 hodiny po obědě. Jerome zavolal pár svým "kriminálním přátelům", aby se u něho sešli. Společně jsme vymysleli různé plány, které by mohly fungovat.
,,Tak pánové...a dámo, vemte si zbraně a můžeme vyrazit." oznámil Jerome. Všichni běželi po schodech dolů a já s Jeromem jsme běželi těsně za nimi. ,,Jerome?" zastavila jsem ho a chytla za ruku ,,Bojím se toho.". Přiblížil se ke mě a chytil mě kolem pasu. ,,To zvládneš, ano? Budu celou dobu s tebou.". Kývla jsem hlavou, ale stále jsem byla z toho zákroku nervózní. Jerome chtěl běžet k autu, ale ještě než vyběhl, dlouze mě políbil. Po té mě chytil za ruku a společně jsme běželi do dodávky.

***

,,Jsme na místě!" oznámil Victor Zsasz, když jsme dojeli k zadnímu vchodu od nemocnice. Všichni si ještě zkontrolovali, jestli mají dobře nabité zbraně. Victor vystoupil z auta a pomalu se proplížil k prádelně. V pohodě vzal pár plášťů a znovu přispěchal k dodávce. ,,Doufám, že jsem jich vzal dost." řekl. Všichni si oblékli jeden plášť, až na mě, a dali si pod něj zbraň. Já jsem si dala zbraň za opasek pod delší mikinu.
     Tiše a nenápadně jsme vstoupili zadním vchodem na gynekologické oddělení a šli rovnou k recepci. ,,Dobrý den." řekl Jerome s úsměvem sestře na recepci a namířil zbraň ,,Tak hele. Asi jste se trochu vyděsila, ale nám je to šumák. Potřebujeme jen, aby jste tady slečně udělali potrat. Ale musí to být rychle. Bude všechno probíhat v klidu. Nikdo nezemře, nikdo nebude zastřelen. Teda pokud bude všechno probíhat tak, jak má. Kapiš to?".
     Sestřička s vyděšeným výrazem zavolala doktorovi, který po chvilce přiběhl. ,,Zaujměte pozice!" oznámil Jerome svým "kamarádům". Všichni šli na svá místa. Někteří strážili u vchodu, jiní zase u dveří na sál.
     Vstoupili jsme na sál. Čekalo už tam pár doktorů. Celá nahá, od pasu dolů, jsem si lehla na lůžko. Chytla jsem Jeroma za ruku ,,Jerome, já se bojím.". Jerome s rouškou, lékařskou čepicí na hlavě a pláštěm mi řekl ,,Neboj se. Budu tady s tebou.". Najednou jsme na chodbě uslyšeli rámus. ,,GCPD! Jerome Valesko vzdejte se!".

KONEC KAPITOLY

- Dokončí potrat, nebo ne?
- Chytne je policie?

Jen vám chci oznámit, že tohle byla předposlední kapitola tohoto příběhu. Příště nás čeká poslední.

Moc vám děkuju za dosáhnutí 2k přečtení. Jste úžasní ❤️❤️