Otočka
Otočka
Ještě jednou,
ještě jednou se otočím
Ale už naposledy
Přísahám...
Jen jednou,
už naposled se otočím
Roztáčela se rychleji a rychleji
Stále si říkala, že už naposledy
Rychlost ustávala
Bylo to jakoby jela po kamínkách
Po dlážděné ulici, tak moc to drncalo
Upadla
Hlava se jí točila
Snad by i zvracela
kdyby nebyla
ze dřeva
ČTEŠ
Otrhané kvítí
PoetryOtrhané kvítí, nikdo tě necítí. Vy otrhané květiny, rostoucí skrz bučiny. Otrhané rostlinky, dar pro všechny milenky. Jak vy jste mrtvé, tak i já tělo své pokládám do rakve. Skonání nás brzké. Drazí čtenáři, prvních pět básní je z mé, lze říc...
