mám cejch na líci
propocené cejchy
suším z okna
přehozené přes parapet
ať lidé v ulici
vidí, tu vášeň,
co slyšeli
mám šrámy na zádech
a šelest na srdci
když jsi mi svíral rty
na jediný nádech
vydržet tvé vystoupení
mé nanebevstoupení
astmatický záchvat v ulici
ať lidé v plicích
slyší vzdechy,
co viděli
vždyť ten fyzický akt
je jen abstraktní pojem.
ČTEŠ
Otrhané kvítí
PoetryOtrhané kvítí, nikdo tě necítí. Vy otrhané květiny, rostoucí skrz bučiny. Otrhané rostlinky, dar pro všechny milenky. Jak vy jste mrtvé, tak i já tělo své pokládám do rakve. Skonání nás brzké. Drazí čtenáři, prvních pět básní je z mé, lze říc...
