Nádech
Výdech
Ozvala se rána
Rána jak z děla
Chvěla jsem se v koutě,
nehty kousala
Měla jsem strach...
Další rána
Byla tak blízko
Záda jsem ke zdi natiskla více
Měla strach
Tak jsem se bála, že už neprobudím se
do kůže se štípala
Bum!
To byla další rána
Další důvod ke strachu
Třásla jsem se, ale nevzdávála
Dál kůži v prstech drtila
Klap! Klap!
Kroky blížily se ke mně,
já naději jsem vzdávala
Kroky zastavili se těsně vedle
Já ve stínu koutu třásla se
Nevšiml si mě
Byla jsem si jistá dokud se neozvala další rána
Bum!
Vykřikla jsem s prostřelenou hrudí
Cítila jsem jak ze mě stříká krev,
jak mě život opouští
Bum!
Slyšela jsem ránu
V tu chvíli mě veškerá bolest opustila
Už jsem se nemohla nadechnou
Hlava mi klesla s krvavou dírou
a já už byla opravdu mrtvá
ČTEŠ
Otrhané kvítí
PoesiaOtrhané kvítí, nikdo tě necítí. Vy otrhané květiny, rostoucí skrz bučiny. Otrhané rostlinky, dar pro všechny milenky. Jak vy jste mrtvé, tak i já tělo své pokládám do rakve. Skonání nás brzké. Drazí čtenáři, prvních pět básní je z mé, lze říc...
