Smrt, co osvobodí světy.
Život, který tak moc letí.
Noc, co po dni vždycky setmí.
Den osvítí žití smetí.
Rána, která budí slunce.
Slunce ti opálí líce.
Líce barvy do červena.
Červánky jsou nebe pěna.
Měsíc, Země ochránce.
Člověk Země je zrádce.
Ubíjí svou matičku.
Vraždí svoji rodičku.
ČTEŠ
Otrhané kvítí
PoetryOtrhané kvítí, nikdo tě necítí. Vy otrhané květiny, rostoucí skrz bučiny. Otrhané rostlinky, dar pro všechny milenky. Jak vy jste mrtvé, tak i já tělo své pokládám do rakve. Skonání nás brzké. Drazí čtenáři, prvních pět básní je z mé, lze říc...
