Chybíš mi lásko má,
chybíš mi moc.
Vím, že nám tehdy
nebylo moc.
O to víc stesku,
o to víc pláče.
Na jihočesku
plním rybníky.
Stále tam chodím
a čekám až přijdeš.
K Bohu se modlím,
ať ještě žiješ.
Už roky bez tebe,
už roky sám.
Když dívám se na nebe,
cítím ten šrám.
Tu jizvu na srdci,
kterous tam vryla.
Jak do kůry stromu.
Vždy jsi mne kryla.
Duše tvá v nebesích
pluje na obláčku.
Po všech těch recesích,
co tam děláš?
Vzpomínka na tebe
v srdci mém stín.
A žití bez tebe?
Touha a splín.
ČTEŠ
Otrhané kvítí
PoetryOtrhané kvítí, nikdo tě necítí. Vy otrhané květiny, rostoucí skrz bučiny. Otrhané rostlinky, dar pro všechny milenky. Jak vy jste mrtvé, tak i já tělo své pokládám do rakve. Skonání nás brzké. Drazí čtenáři, prvních pět básní je z mé, lze říc...
