Za dveřmi do pitevny stojí pár mladý.
V bílých pláštích oblečeni dech se jim tají.
Jsou tiší, aby nevzbudili lidi, co zde spí.
Kolem nich pod prostěradly nebožtíci sní.
Líbá dívku na krku a pomalu ji svléká.
Podprsenku pověsí na palec nebožtíka.
Jediné, co nechá jí, budou ponožky.
Jsou tu přeci jenom studené dlaždičky.
Praktikanti medicíny mezi těly mrtvých.
Zažívají vzrušení a dech se jim rychlí.
Až nakonec upocená na stole vykřikla.
Několika mrtvým se víčka pohnula.
ČTEŠ
Otrhané kvítí
ПоэзияOtrhané kvítí, nikdo tě necítí. Vy otrhané květiny, rostoucí skrz bučiny. Otrhané rostlinky, dar pro všechny milenky. Jak vy jste mrtvé, tak i já tělo své pokládám do rakve. Skonání nás brzké. Drazí čtenáři, prvních pět básní je z mé, lze říc...
