Byl první Máj,
byl jarní den.
Vypustila z úst
jemný tichý sten.
Byl mezi stehny.
Zůstal zaklíněn.A nemohl jinak,
pokračoval v činu.
Tam v dáli z člunu
sledoval je námořník.Červánky hrály všemi barvami.
Leželi v trávě mezi hmyzu larvami.Zatímco pučel všude kolem život,
zabili jeden v čirém sáčku z latexu.
Vytáhl ho z ní beze všech komplexů.
Zaplatil za službu a odjel pryč.Byl první Máj,
byl jarní den.
Námořník ze člunu
tahá ho ven.
ČTEŠ
Otrhané kvítí
PoesíaOtrhané kvítí, nikdo tě necítí. Vy otrhané květiny, rostoucí skrz bučiny. Otrhané rostlinky, dar pro všechny milenky. Jak vy jste mrtvé, tak i já tělo své pokládám do rakve. Skonání nás brzké. Drazí čtenáři, prvních pět básní je z mé, lze říc...