Dnes můžeš vzlétnout výš.
Nebe na tě čeká.
Doufám, že už víš,
že tvé tělo polkla řeka.
Tvoje bledé tělo
po kamenech klouže.
Rybí němá ústa
o ně pokouší se.
Úsměv nechal tu
milou jemnou tvář.
A žít nemohu,
proč se vůbec ptáš?
Čekej na mě v nebi,
již za tebou spěchám.
Z mostu seskočím,
jen úsměv tu nechám.
ČTEŠ
Otrhané kvítí
PoetryOtrhané kvítí, nikdo tě necítí. Vy otrhané květiny, rostoucí skrz bučiny. Otrhané rostlinky, dar pro všechny milenky. Jak vy jste mrtvé, tak i já tělo své pokládám do rakve. Skonání nás brzké. Drazí čtenáři, prvních pět básní je z mé, lze říc...
