Torzo národa už jen tiše sípe.
Hrdost nás už dávno opustila.
Neslýcháme rádi o naší pýše.
Která slova lidu zadusila.
Lid ponořený v důvěru osudu.
Poslední náznaky společenství.
Věnujme našemu lidu obrodu.
Ať ještě nalezne své vlastní jsouctví.
Naposled nesem džbánek pro vodu.
Ucho utržené na dně studny lásky.
Topí se v hříchu, hřích je v národu.
Dnes už není cesty zpátky.
Musíme obětovat sebe státu.
Oběť státu lidem budoucím.
A zemi vrátit zase do pořádku.
Neseďte doma, buďte pomocí.
ČTEŠ
Otrhané kvítí
PoetryOtrhané kvítí, nikdo tě necítí. Vy otrhané květiny, rostoucí skrz bučiny. Otrhané rostlinky, dar pro všechny milenky. Jak vy jste mrtvé, tak i já tělo své pokládám do rakve. Skonání nás brzké. Drazí čtenáři, prvních pět básní je z mé, lze říc...
