Písmenko k písmenku,
skládám si slůvka.
Chytni mě za ruku,
pojďme jim vstříc...
Slovo za slovem,
věty letí nad polem
nad lesem...
jezerem...
Ty věty hezké jsou,
milé jsou...
Ty věty, co mi říkáš
ale ubližujou...
Poskládám-li dvě věty stejného znění,
vytvořím rým.
Dřív si též rýmovoval,
když říkals mi šprým.
Také jsi říkával ,,Miluji tě... "
však spletl sis s ní mě.
Když myslela jsem na tě,
mluvil jsi s ní.
Měla jsem tě ráda
a tys měl rád ji..
Z rýmů verše skládám,
už nevím jak dál.
Tak podej mi tu ruku,
přeji ti volný pád.
Už tě držím
Dva kroky zpět.
Nebraň se smrti
Odkvetl květ.
Květ naší lásky povadl
teď padáme též
Naposledy spolu
Dolů
Až tam dolů,
kde teď leží dvě těla
Ruku v ruce, všude krev
Chytni mě za ruku,
pojďme jim vstříc...
Vždyť já tě miluju
jako nic... nic víc
ČTEŠ
Otrhané kvítí
PoetryOtrhané kvítí, nikdo tě necítí. Vy otrhané květiny, rostoucí skrz bučiny. Otrhané rostlinky, dar pro všechny milenky. Jak vy jste mrtvé, tak i já tělo své pokládám do rakve. Skonání nás brzké. Drazí čtenáři, prvních pět básní je z mé, lze říc...
