Vlčí souhvězdí

18.kapitola

  Vlna šla pomalu se skloněnou hlavou. Okolo ní šly členové jeskyní smečky. Ano, některé z nich už kdysi viděla...
  Teď však nebyla schopná ani dávat pozor na cestu, natož pak na ně. Upřeně pozorovala tu černou nestvůru která šla před ní.
  Mohl jí také udělat něco takového? Ptala se sama sebe. V-vždyť jí zachránil život... A-a také jí nechytil, když lovila na jejich území. Tak proč se tak teď zachoval?
  Na tuhle otázku neznal odpověď ani sám Šíp, i když Najtmér by možná mohl...
  Pořád se mu myslí honili obrázky. Ohavné výjevy z jeho života. Vzpomínky na zkoušku dospělosti...
  Pro vlky kdekoliv jinde to byla čest. Slavnost, na kterou se každý těšil. Někdy byl i nervózní, ale nikdy by se zkoušky nebál. Tam kde však byl Najtmér, tam se toho bál každý... Pokud by totiž neuspěl, jeho život by skončil...
  Šíp rychle zatřepal hlavou. Stále dokola se snažil zapomenout. Stále dokola se přesvědčoval že se to nestalo, že si to pouze vymyslel...
  Copak si ale toto šlo vymyslet? Ty hrůzy strašící ho ve snech... To nebyli výplody jeho fantazie. Ne, to byla krutá realita, vzpomýnky...
  Šíp pořád nemohl uvěřit že to opravdu udělal. Odešel od Lesní smečky aby je před ním ochránil, né aby ublížil někomu jinému...
  Průvod se náhle zastavil až Šíp, s hlavou skloněnou až se čumákem téměř dotýkal země, málem vrazil do vlka stojícím před ním. Ten na něj okamžitě zavrčel.
  ,,Zrůdo." Zašeptal s vyceněnými zuby a s ušima připlácnutýma k hlavě.
  ,,Zrůdo!"
  ,,Zrůdo!" Přidali se okamžitě ostatní. Šíp jen ještě sklonil hlavu. Ano... Měli pravdu. Byl zrůda.
  Jeden z vlků odběhl do vstupu do podzemí kus před nimi. Ticho, které následovalo bylo přerušováno jenom občasnými nadávky Jeskyních.
  Vlna stála se skloněnou hlavou opodál a tiše poslouchala. Některé ty nadávky bolely ji a to i když na ní vůbec nebyli mířené. Jak to mohl zvládat? Pohlédla na něj ale on tam jen stál. Ani se nehl. Měl na tváři nepřítomný výraz. Nevypadal jako by ho ty nadávky a urážky bolely, spíše byl smýřený...
  Ale proč? Lituje snad toho co udělal? Nechtěl to udělat? Jistě že ne! Ale proč tedy...
  Dřív než stihla Vlna dokončit myšlenku z podzemý vyběhli další vlci v čele s tím co před nějakou dobou do té jeskyně šel. Po jeho boku klusal vysoký téměř černý vlk se sytě zelenýma očima.
  ,,Klid!" Zavyl a tím na sebe upoutal pozornost všech přítomných vlků. Všichni Jeskyní okamžitě uctivě sklonili hlavy a obou dvoum zajatcům hned došlo, s kým mají tu čest. Před nimi stál Alfa Jeskyní smečky.
  Tmavě šedý Alfa nasměroval svůj pohled k dvoum cizincům a s lehce naštvaným výrazem se k nim vydal. Zamířil přímo k Vlně, která tam jen stála a nemohla nic dělat.
  Sledovala jak se vysoký Alfa zastavuje jen kus před ní, tak blízko, aby to nevypadalo že se jí třeba bojí ale zároveň dost daleko na to aby se mohl bránit kdyby se rozhodla ho napadnout. Jenže to by byla Vlna sebevrah...
  ,,Takže," začal lehce podrážděným a hlubokým hlasem. ,,Vy dva jste se odvážili vstoupit na naše území a napadnout jednoho z nás?!" Bylo to myšleno na oba ale Alfa nezpouštěl naštvaný pohled z Vlny. Ta se vystrašeně přikrčila. Jeho hlas byl plný nenávisti a agrese. Bála se co s ní udělá. Jeskyní smečka byla známá tím, že e nebáli jednat krutě a nelítostně...
  Když Vlna mlčela, Alfa ve svém obviňování pokračoval. Chtěl jí vystrašit co nejvíc to jenom šlo aby mu rovnou zdělila všechno co vý. ,,Ty jsi z Říčních že? Máme to snad brát jako napadení?!"
  ,,T-to s-s-samozřejmě ne-ne..." Vykoktala ze sebe celá rozklepaná Vlna. Byla v koncích. Již tolik generací tu vládne mír a ona s tím černým monstrem by teď znovu vyprovokovali konflikt mezi tvěma stranami? To nemohla dopustit...
  ,,Óó... Prý že né." Zasmál se Alfa ale potom upřel na Vlnu naštvaný pohled a ražval na ní jak jen mohl. ,,TAK JAK TO MÁME TEDY BRÁT?!!"
  Vlna, klepající se jako by se právě vyškrábala z vody pokryté tvrdou vodou, jen vystrašeně zaknůčela a stáhla uši k hlavě a ocas mezi nohy.
  Alfa chtěl ještě pokračovat ale v tom uslyšel vyštěknutí napravo od něj. Otožil tedy svůj pohled a zahleděl se na velkého černého vlka s různobarevnýma očima. Podle mnoha jizev, které však téměř mystrně skrývala jeho hustá srst poznal, že se jedná o silného a tvrdého vlka, ktyrý si toho nemálo prožil. Byl to bojovník, který se ani teď, v obknopení spoustou nepřátel nedal zapřít.
  Šíp se vyškubl jednomu vlkovy co ho z nějakého důvodu při příchodu Alfy chytil za strs na krku a přimáčkl ho k zemi. Šíp se nechal takto držet dlouho ale když Alfa vyjel po Vlně, začalo to v něm vřít.
  Ať klidně seřve jeho! Ať ho klidně roztrhá ale ona nic neudělala! Nechtěl aby pykala za jeho činy...
  ,,Prosím..." Zamumlal, když si všiml že na něj Alfa upírá svůj pohled. ,,Řeknu co se stalo..."
  Alfa pokýval hlavou a tavelel. ,,Pusťte ho!" Vlci ho veze slova poslechli. Šíp musel uznat že toto bala Autorita. Tohle byl pravý Alfa se vším všudy, né jako v Lesní smečce, která by se ani smečkou nazývat neměla.
  Jakmile byl Šíp volný, udělal pár kroků vpřed aby před Alfu Jeskyních předstoupil ale při asi třetím kroku byl vrčením všech okolo varován že se už dále přibližovat nesmí.
  Šíp pohlédl na zem u Alfových tlap aby ho přímým pohledem nevyprovokoval a zpustil.
  ,,Ona jednoho z vašich vlků nenapadla, neměla s tím co dělat. To já... Víte, jsem samotář. Nemámsmečku jako vy, která by my stále za zády a bojovala za mě. Žiju sám a sám se také bráním. Když mě někdo napadne, bojuji. Bojuji dokud nepadnu buď já, nebo můj protivník. Když mě váš vlk napadl..."
  ,,Lžeš!" Zavyl heden vlk z davu a ostatní se k němu přidali. Vypadalo to že se na Šípa brzy vrhnou ale Alfovo zavytí je všechny do jednoho umlčelo.

  Chtěla bych se vás na něco zeptat: Mám v tomto příběhu ještě pokračovat?
  Jde tady o to že tento příběh, spolu s dvěma dalšími, ztěží stíhám a nevím jak moc se vám líbí.
  O to jde asi nejvíc. Pokud by jste chtěli abych v tomto příběhu pokračovala, napište, ale asi vydávání tohoto příběhu omezím na kapitolu obtýden.
  Mrzí mě to ale, obzvláště teď, kdy se píšou všemožné testy, jsem ráda že to stihnu vydat a nechci to psát takto narychlo, aby se tento příběh stal ještě zamotanější než doteď.
  Tak , to je asi vše. Děkuji za to že jste si toto přečetli.