Vlčí souhvězdí

31.kapitola

  Jak Najtmér předpověděl, Fénixova smečka ještě za noci vyrazila. Obzor už trochu světlal když se obě smečky střetly. Stáli v pozoru jen pár set jeleních skoků od sebe. Obě smečky čekající na útok toho druhého.
  Fénix stál hrdě v čele smečky a hledal toho jediného vlka, kterého si přál vidět. Přál si ho zabít osobně ale k jeho veliké podrážděnosti ho nikde nemohl najít.
  Vylez ty znabělče! Bručel si pro sebe a připravoval se k útoku. Vylez a pykej za své hříchy a zločiny!
  Vlk, kterého Fénix tak napjatě vyhlížel mezitím stál v bezpečné vzdálenosti přímo nad budoucím bojištěm. Vůdce předstoupil až těsně k okraji a hrdě se narovnal.
  Černý vlk mezitým hodil pohled po třech dalších vlcích za ním a sklopil uši. Opět pohlédl na světle šedého vlka zvaného Vůdce.
  Zklamal... Prolétlo mu hlavou. Neměl tu být nikdo, jen on a Vůdce. Pohledl dolů až ke dva smečkám. Bude to muset provést jinak...

  Vůdce zaklonil hlavu a dlouze a táhle zavyl. Vlci ze smečky vlka s ohnivou srstí se připravili na útok ze strany svých protivníků ale zmátlo je další zavytí, tentokrát patřícímu jednomu šedému vlkovy s tvoubarevnýma očima.
  Postrach dlouze zavyl. ,,Za svobodu!" V tu chvíli se více než tři čtvrtiny vlků otočilo proti svým druhům. Ti, i vlci z druhé smečky vůbec nechápali, o co se jedná.
  Vůdce na vršku skal naštvaně zavrčel. Zpoura... Ale jak si to mohli dovolit?! Teď?!
  Už už se otáčel na ostatní hlavní vlky za ním když se mu za zády ozval temny hlas.
  ,,Jsem si svým pánem a Ty my nikdy rozkazovat nebudeš!" Vůdce se stihl už jen otočit aby zpatřil jak proti němu čistě černý vlk vyrazil. Chtěl mu uhnout, ale nestihl to.
  Najtmér do něj narazil v plné rychlosti. Nezpomaloval. Raději se rozhodl obětovat pro svobodu ostatních.
  Oba vlci zkončili ve vzduchu a začali se řítit ze strmého kopce dolů...
  Všechen boj ustal a všichni vlci zvedly hlavy aby viděli, co se děje. Věrní se viděšeně dívali po svém Vůdci a rebelové zas s úzkosti sledovali toho svého.

  Ano, Najtmer byl jejich vůdce. Ten den, kdy se vrátil k Vůdci to mělo jen jeden důvod. Chtěl oslobodit všechny. To on byl tím zrádcem, který  porušoval pravidla.
  Nechával proti sobě bojovat ty, kterým věřil. Slabší předstíral smrt a on jim poté pomáhal zmizet.
  Půdovní plán byl takový, že Najtmér zabije Vůdce zatím co rebelové zaujmou pozornost na sebe. Ale to se nepovedlo. Nesměl tam být nikdo další kdo by ho zastavil. A proto se Najtmér takto rozhodl... Raději zemře spolu s Vůdcem než aby musel sledovat jak se jeho plán rozpadá a jak jeho vlci umírají pro nic za nic...

  Oba dva vlci těžce dopadli na zem. K nevíře všech oba stále žili...
  Vůdce se začal zvedat jako první a všichni přihlížející mu ustupovali a vytvořili tak okolo dvou vlků kruh. I Fénixova smečka se přišla podívat co se děje a sám Fénix se protlačil až do vnitřního kruhu.
  Najtmer se snažil vstát ale jakmile se pohl, z tlapky mu vystřelila nesnesitelná bolest. Při tom pádu dopadl dost špatně a jedna jeho přední tlapa zůstala zkroucená pod jeho tělem.
  ,,Zrádce..." Zavrčel Vůdce a začal se k ležícímu černému vlkovy pomalu kulhavě plížit. ,,Dal jsem ti šanci, Najtmére! Dal jsem ti pro co žít! Zachránil jsem tě před tou zpodinou! Špiníš jméno které ti bylo dáno!"
  Najtmér stiskl zuby a vstal. Tři tlapky se mu třásli. Tu čtvrtou měl ohavně zkroucenou. Musala být zlomená, to bylo všem jasné. A to dost ošklivě...
  ,,Jediné..." Dostal ze sebe s bublavým vrčením černý vlk. ,,Co dělám, je že to jméno očišťuji!" Z tlamy mu odkapávala rudá tekutina ale nepřestával vrčet a cenit zuby.
  ,,Máš se snad za hrdinu?!" Vysmál se mu Vůdce přímo do očí.
  ,,Ne..." Zašeptal Najtmér a sklonil hlavu. Postrach zvedl tlapku a chtěl se za svým vůdcem vydal ale další vlci po obou jeho stranách ho rameny zastavili. Tohle byl boj mezi Alfami, do toho se nesměl nikdo plést...
  Najtmér svěsil ramena a stěží dýchal. Bylo na něm vidět že toho má dost. Všichni vlci z řad rebelů sklopili hlavy k vyjádření úcty k poraženému...
  Jen Postrach zůstal nehnutě stát... Ne! Jeho vůdce se tak rychle nevzdává! Nevěřil tomu.
  A také měl pravdu...
  ,,Jediné, co dělám je že osvobozuji svou smečku!" Zahřměl tak silným hlasem až sebou všichni vlci překvapeně trhli. Po únavě a podřízení nebylo ani památky. Ani si sám neuvědomil že je nazval Svou smečkou...
  Bez varování se vrhl na Vůdce a zahryzl se mu do krku. Vůdce nestihl uhnout a dřív, než by se mu stihl vykroutit a sám zaútočit černý vlk rychle škubl hlavou.
  Věděl, že je Vůdce silný a dobrý bojovník. Neměl by velkou šanci ani kdyby byl v pořádku natož takto a tak to musel provést rychle a dost nečestně. Tento vlk si však čestnou smrt nezasloužil.
  Vůdcův krk ohavně křupl a stříbrné, skoro bílé vlčí tělo se bezvládně sesulo k zemi. Vůdce byl mrtvý...
  Všichni rebelové nadšeně zavyli a věrní raději vzali nohy na ramena. Fénixova smečka tam stála jako přimražená neschopni pochopit, co se právě teď stalo.
  Jako první se vzpamatoval Fénix a vyktočil si to k černému vlkovy. ,,Takže tohle byl jen tryk?" Ujišťoval se zcela chladným hlasem.
  Najtmér na něj jen vyčerpaně hleděl. Zdálo se, že není schopen odpovědět a tak vedle něj stanul Postrach. ,,Přesně tak mladý Alfo. Najtmér se pro nás všechny vrátil a vymyslel plán jak se zbavit vlády Vůdce. Nikdo z nás na to do jeho návratu neměl odvahu..." Promluvil a na chvilku upřel svůj pohled do davu vlků, kde stál téměř totožný šedý vlk s hněhým a modrým okem. Jeho jediný rozdíl byl, že měl obě uši v pořádky. Jeho bratr Frighten. Nebýt Najtmera, už by nežil a za to mu byl navždy zavázán.
  Fénix však jeho úctu k raněnému černému vlkovy nezdílel.
  ,,A co můj bratr?! To jsi ho zabil jen tak?!" Už se na něj chystal skočit když do něj zboku vrazila známá vlčice s náprsenkou v podobě kříže.
  ,,Tvůj bratr je naživu Štěněcí vůdce!" Zavrčela naštvaně. Nebyla schopná pochopit jak se k němu mohl po tom všem co udělal ještě chovat tak nepřátelsky. Vždyť kvůli nim skočil ze srázu!
  Okamžitě se k němu vydala a začala mu starostlivě prohlížet zlomenou nohu. Do očí jí při tom vhrkl slzy. Tohle se už nikdy nezpraví...
  Fénix tam stál jako opařený když opravdu z davu vlků vyběhl jeho černý bratr.
  Naitmér celou tu dobu Havrana zchovával spolu s dalšímy "mrtvými." 
  Havran si však nevšímal svého bratra a běžel hned za Najtmérem. Za ním běžela i Nemesis s Darknessem který Hvězdu na Najtmérovu prozbu vyhledali...
  Začalo svítat a Světlonoš začal vrhat na vlky schromážděné na vyprahlé pláni první paprsky ale všem to bylo v tuto chvíli zcela jedno. Téměř všichni vlci z Fénixovy smečky byli zmatení a stále nevěděli zda můžou ostatním vlkům důvěřovat a jestli se na ně nevrhnou. Rebelové byli však jen samý úsměv a nedočkavost. Přeci jen, v každém vlkovy se nacházela trocha z toho štěněte, které v nich bylo celá ty léta potlačována.
  Najtmér, když viděl, že už bude vše pro osvobozené vlky lepší, vzdal boj s bolestí a mdlobamy a propadl se do černočerné temnoty....

  A máme tu konec!
  Tak co? Překvapeni? Doufám ze alespon trochu ano! XD
  Ještě bude kradší Epilog, tak si ještě počkejte.
  A jinak, co si o tomto příběhu myslíte? Já vim, je kradší ale nechtěla jsem to zbytečně prodlužovat.
  Kdo věřil že je Najtmér stále hodny? A koho tento konec překvapil? Nestyďte se a jen mi napište svůj názor!