5) Sovy a obrana

2.6K 128 16
                                    

,,Kousek to posuňte, nemáme na to celý den!"

V mém pokoji právě stáli dva skřítci a křečovitě svírali obrovsky obraz.

Jestli tady mám zůstat celý školní rok, budu potřebovat společníka.

Nabídka společníků v této škole, ale není ani zdaleka valná.

Buď se můžu bavit s profesorem Laverusem (nepřestanu mu tak říkat) nebo s potrhlou Trelawneyovou.

Domáci skřítci konečne pověsili obrovský obraz na zeď, uklonili se a vypochodovali z místnosti.

,,Skoro mě pustili",ozvalo se najednou z obrazu.

,,Teviasi! Neboj se, nikdy bych nedopustila aby se ti něco stalo," uklidňovala jsem svůj obraz.

Tevias, král sedmi ostrovů, válečný hrdina a muž s užasně řezanou bradou se jen potutelně usmál.

,,Protože jsi za mě dala hotové jmění."

To je také pravda.

Teviase jsem objevila v jednom zapadlém starožitnictví a po dlouhém přemlouvání jsem se nakonec dohodla na cenně, kterou jsem si mohla dovolit.

,,Jen jsem se chtěla přes-"

Někdo zaklepal na dveře.

Mávla jsem na Teviase v omluvném gestu a šla otevřít dveře.

McGonagalová vpochodovala do místnosti, její přísný pohled prolétl celý kabinet a zastavil se na prázdné kleci.

,,Omlouvám se za vyrušení Iris," spustila a přitom si nevědomky hrála s habitem.

,,Jen jsem se přišla zeptat, jak se vám daří a jestli máte vše potřebné."

Tevias si odfrkl a nahl se ze svěho obrazu blíž k nám.

,,Já bych poprosil o slušnější rám."

,,Máme všechno co potřebujeme," odbyla jsem ho.

Profesorka se usmála a přešla k prázdné kleci.

,,Máte sovu?" zeptala se McGonagalová.

Neměla jsem žádné zvíře. Kdysi dávno jsem měla kočku, ale ty časy už jsou pryč.

,,Nemám."

,,V tom případě řeknu Severusovi ať vám jednu pořídí," usmála se McGonagalová.

Proboha jen to ne!

Jestli mi zrovna tenhle barvy-milující profesor bude kupovat zvíře, tak bych se taky nemusela dožít rána.

Nestojím o žádnou krvežíznivou bestii.

,,Paní profesorko, nechci znít nevděčně, ale nejsem si jista-"

,,Bojíte se co by mohl Severus dotáhnout, že?" řekla McGonagalová.

Spadla mi čelist.

,,Nebojte se, donese něco užasného" ujistila mě Minerva a vyšla ze dveří.

,,Snad mi to 'užasné' neurve hlavu" špitla jsem a začala si upravovat šaty.

,,Dneska mám docela napilno, budeš tu sám" prohodila jsem k Teviasovi.

,,A co tu mám jako sám dělat?" vztekal se obraz.

,,Poznej okolí, pořiď si novej vohoz, sněz trochu cukru," prohodila jsem.

,,Jsem obraz" namitl Trevias.

,,A proto tě miluju" usmála jsem se a opustila svůj pokoj.

***

,,Každé kouzlo ale nemá svoje protikouzlo", vysvětloval jsem zrovna studentům Nebelvíru z kterých zarputile poslouchala jen jedna žačka s kudrnatými hnědými vlasy a soustředěným pohledem.

,,Většinou dobře poslouží PROTEGO ale někdy musíte prostě-" najednou jsem se zasekla, můj pohled upoutal mladý černovlasý pohublý kluk.

Očividně ho můj výklad moc nebavil a raději sledoval blonďatého chlapce (toho stejného kluka co na mě poslal Snapea) který zrovna imitoval můj přednes.

Jednu ruku měl nataženou do vzduchu, v obličeji namyšlený výraz a za uchem zastrčený brk.
Povzdychle jsem si.

Učení není ani zdaleka tak lehke jako se zdá.

,,Dobře tedy, asi potřebujete názornou ukázku," usoudila jsem a vytáhla  svojí hůlku.

,,Chlapec vzadu, ten s těmi černými vlasy" houkla jsem a zeléné oči na mne konečne upřely pohled.

Jedním pohybem ruky jsem ho vyzvala aby přišel blíž.

Kluk se rozhlédl po třídě, jako by hledal pomoc, ale pak se odevzdaně zvedl a došel ke katedře.

,,Promiň zlatíčko ale neznám tvoje jméno," omluvně jsem se usmála.

,,Harry" řekl kluk a posunul si brýle na nose ,,Harry Potter."

,,Asi si to budu muset zapsat" řekla jsem a obloukovým pohybem ho vyzvala aby vytáhl svou hůlku.

Harry nejistě zalovil ve svém habitu.

,,Vyberte si kouzlo" řekla jsem zvesela.

Harry se chvíli zamyslel.

,,EXPELIARMUS ?" řekl váhavě.

Trochu jsem to čekala, v jeho věku to bylo také mé oblíbené kouzlo, protože bylo jednoduché a fungovalo skoro na všechno.

,,Tak ho použijte" usmála jsem se.

,,Na vás?" zeptal se nejistě Potter a nervózně si prohlížel svou hůlku.

Je sladké, jak se všichni studenti bojí použít kouzla proti učitelům.

Myslím že žádný student nemá takové dovednosti  aby ohrozil kohokoliv z učitelskeho zboru, ale Harry Potter porazil Voldemorta.

Třeba je nadanější než celý kouzelnický svět.

,,Nestyďte se pane Pottere" povzbudila jsem ho sladkým usměvem a namířila na něj svou hůlkou.

Najednou se všechny oči v místnosti soustředili na nás.

Možná že učit není tak složité.

********

*Aivi*

*Láska Učitelská* ✔ Kde žijí příběhy. Začni objevovat