*Láska Učitelská* ✔

23) Vrah

,,Severusi co jsi provedl?" zaječela jsem, zírajíc na dopis z ministerstva.

,,Já nic, to určitě není pro mě, donesla to tvoje sova je-," zmlkl a zadíval se na krvavě rudé písmo.

Severusi Snape,
Jste tímto obviněn z napomáhání při vraždě Malyson Abenové.
Prosím dostavte se neprodleně na Ministerstvo kouzel, nebo budeme nuceni podniknout patřičné kroky k vašemu zadržení.

S pozdvem    Trevilda Teatrálská

,,Ne," vydechla jsem.

Severus hodil dopis na zem a začal se oblékat do teplejšího hábitu.

,,Co to děláš?" vykoktala jsem ze sebe nevěřícně.

,,Jdu k soudu," zamrmlal Snape jako by to byla ta nejjasnější věc pod sluncem.

,,Zavolám Brumbála, vyřešíme to," naléhala jsem.

,,Přece nemůžeš jít před soud sám, máme aliby."

,,Iris, pokud se tam nedostavím okamžitě, Ministerstvo bude mít záminku poslat do školy Mozkomory," řekl Severus temně a nabral si do ruky letax.

Než jsem stihla namítnout něco dalšího, mizel v zelených plamenech.

***

,,Jak dlouho je pryč?"

,,Asi patnáct minut, já nevím šla jsem hned za vámi pane řediteli."

Brumbál neváhal ani chvíli, naškrábal na kus pergamenu dopis pro Minervu a pak už mě popostrkoval k letaxu.

,,Nemáme moc času, určitě budou chtít soud uskutečnit ihned."

Cestovat letaxovou sítí mi přišlo vždy strašně zvláštní. Žaludek jsem měla plný motýlků a naopak hlavu těžkou jako skálu.

Vynořila jsem se v tiché časti Ministerstva kouzel. Všudypřítomný ruch, který tady vždy panoval, jako by zmizel a nahradil ho šepot stěn, šustění listů a klepání Brumbálových bot o podlahu.

Nestačila jsem mu. Na svůj věk byl ředitel bradavické školy mrštný a rychlý jako laňka.

Cesta se zdála nekonečná. Možná to bylo tím zlověstným tichem, nebo faktem že jsem poprvé viděla Brumbála takhle rozhozeného.

Co se to zračilo v těch poměnkových očích? Strach?

Z místnosti před námi se ozývaly tlumené hlasy. Soud nejspíše už začal.

Proč? Obvykle se na soud čeká i měsíc, proč je tohle tak rychlé a radikální?

Brumbál mě chytl za ramena a přimněl mě se podívat do jeho půlměsícových brílí.

,,Iris, tohle je důležité. Nebudeš mluvit dokud tě nevyzvou, nebo to nebude absolutně nezbytné. Nejsi povinna odpovídat na žádné osobní dotazy, pokud nevypovídáš."

Pokývala jsem hlavou.

Brumbál mi věnoval nejistý pohled a pak už rozrazil dveře do místnosti.

,,Co to má znamenat?" vykřikl.

,,Soudíte člověka který je pod mou ochranou, aniž byste mi dali vědět?"

Takhle vypadá soud? Docela ubohé. Čekala jsem okovy, železnou klec s obžalovaným a tisíce lidí toužících po krvi.

Místo toho místnost vypadala jako velká kůlnička na dříví s malou lavicí uprostřed, na které seděl Severus a se vší elegancí si zrovna čistil nehty.

,,Brumbále, nemáš právo vědět o všem," sykl muž sedící nejvýš ze všech.

,,Ale mám právo vypovídat," zahřímal Brumbál.

,,A jsem si scela jist že slečna Abenová by ráda svědčila."

Mé jméno zašumnělo mezi černě oděnou porotou.

Usmála jsem se. Alespoň v,í s kým mají tu čest.

,,Bude mi velkou ctí," pronesla jsem medovým hlasem.

Snape se přestal věnovat svým nehtům a se vší soustředěností, kontroloval své roztřepené konečky.

***
Jak nám to se Severusem dopadne? Pošleme ho ke kadeřnici? Ty vlasy má fakt otřesně roztřepené.

*Aivi*