*Láska Učitelská* ✔

7) Všechno vzhůru nohama

,,Tohle je to nejroztomilejší stvoření jaké jsem kdy viděla," rozplývala se Vendlyn a hladila Severku mezi křídly.

Vendlyn jsem znala už od jejího narození.

Prakticky jsme byly sestry.

Vendlyn vychovala stejná pěstounka jako mne a často jsme si spolu po večerech povídaly o kouzlech a jaké to asi musí být, žádná kouzla neznat.

Také nebylo žádné tajemství že se jí už od prvního ročníku líbil Draco Malfoy.

Kdyby věděla co jsem udělala na první hodině, asi by mě moc nepochválila.

,,Jak se jmenuje," vyhrkla Vendlyn, nepřestávajíc drbat malinkou sovu.

,,Severka," usmála jsem se a také malou sovu pohladila.

Vendlyn strnula, podívala se na mě zděšeným pohledem a pak vyprskla smíchy.

,,Snape tě zabije," konstatovala nakonec.

,,Ne, zabije tebe pokud přijdeš pozdě na jeho hodinu," zašeptala jsem směrem k Vendlyn a musela jsem potlačit smích když jsem zahlédla zděšení v dívčiných očích a její zběsilý útěk do sklepení.

Severka se na mě podívala svýma smaragdovýma očima.

,,Neboj se, ona si uvědomí že dneska lektvary nemá."

***

,,Goyle k tabuli," zavela jsem když se má třída usadila na místa.

Obtloustlý kluk vstal a dokolébal se ke katedře.

,,Doufám, že jsi procvičoval," umála jsem se na něho a pohybem ruky ho vyzvala aby tasil svou hůlku.

Goyle udělal pomalý, nemotorný pohyb, vytáhl svou hůlku která mu ovšem vypadla z ruky a zazvonila o podlahu.

Vendlyn vyprskla smíchy.

,,Prosím pane Goyle, nebuďte vůbec nervózní, o nic nejde," usmála jsem se na studenta zborceného potem.

,,Není nervózní, jen je to trotl," ubezpečil celou třídu pan Malfoy.

Vendlyn se okamžitě zvonivě rozesmála.

Proboha ...

Tuto poznámku jsem přešla a nechala jsem Goyla, teď už rudého jako raka, aby si připravil svou hůlku a seslal kouzlo PROTEGO.

Goyle chvíli mával hůlkou nahoru a dolů, pak dokola a nakonec si podpálil plášť.

Mé AQUAMENTY okamžitě zasáhlo cíl a uhasilo ječícího studenta zmijozelské koleje.

,,Sedněte si," vyzvala jsem ho.

Celá hodina se mi začala vymykat z rukou.

Malfoy všechny bavil svými vtipy, Goyle se s hanbou schovával za učebnicí a Harry si něco šktal do sešitu.

Když se konečně ozval zvonek, ohlašující konec hodiny a všichni žáci opustili třídu, sesunula jsem se na lavici a zabořila svou tvář do jemné látky rukávů.

Zavřela jsem oči a přemýšlela co dělám špatně.

Z přemýšlení mě vytrhlo odkašlání.

Okamžitě jsem se narovnala a vykouzlila na tváři ten nejokouzlivější usměv.

,,Přejete si?" zašvitořila jsem.

,,Mám tuto učebnu zamluvenou pro vykonávání školních trestů," spustil Snape.

,,Už se klidím," zamumlala jsem a vydala se rychlými kroky ke dveřím.

Ve dveřích jsem se ale ještě otočila.

Trošku ho poškádlím.

,,Severko!" vykřikla jsem a natáhla jsem ruku do třídy.

Snape se okamžitě otočil, a jen nevěřícně zíral na mou nataženou ruku.

,,Ješte jí to jméno musím naučit," konstatovala jsem a svou sovičku jsem si posadila na rameno.

,,Mimochodem Laverusi, skvěle jste se trefil."

Snad mu z toho šoku nebouchne kotlík.

***

*Aivi*