*Láska Učitelská* ✔

14) Odhalená

,,Snad si nemyslíte, že to jsou všechno náhody," mudrovala malá, obtloustlá čarodějka.

,,Uklidněte se Pomono," utišoval ji Brumbál.

,,Tohle nestrpím, je to úplně stejné jako před rokem. Pokud něco podceníme ta-"

Profesorka Prýtová zmlkla a otočila se ke mě.

,,Omlouvám se, potřebovala bych mluvit s panem ředitelem," vyhrkla jsem rychle.

Brumbál se zářivě usmál a poklepal malou čarodějku po rameni.

,,Pomono nebojte se, všechno mám pod kontrolou, Sirius Black se do této školy nedostane a teď mne prosím omluvte," řekl Brumbál a přesunul svou pozornost ke mě.

Profesorka se zatvářila uraženě, ale nakonec spěšně opustila Brumbálův kabinet.

,,Někdy zapomínám, jak je tahle čarodějka zodpovědná," zašklebil se Brumbál a mávnul rukou ke dveřím, v jasném gestu, že mluví o profesorce Prýtové.

,,Pane řediteli, přál jste si semnou mluvit?" zeptala jsem se opatrně.

,,Chtěla jste semnou mluvit vy?" mrkl na mě bradavický ředitel přes své půlměsícové brýle.

,,Nemám ponětí," odmlčela jsem se.

Brumbál vytáhl z jednoho svého šuplíku balíček bonbónů.

,,Dáte si?" podal mi balíček.

,,Citrónové předpokládám," zasmála jsem se a vzala si z balíčku jeden žlutý bonbónek.

,,Jste jediná která si vždy vezme když nabízím. Severus a Harry mě vytrvale ignorují." Brumbál se zatvářil naoko sklesle.

,,Profesor Snape jí jen jahodové," poučila jsem Brumbála.

,,To musím vyskoušet," zasmál se ředitel a vzal si ješte jednu citrónovou pochoutku.

,,Jak se cítíte," pokračoval Brumbál nezaujatě.

,,Skvěle," odpověděla jsem zmateně.

Brumbál na mě podezíravě pohlédl.

,,Myslel jsem že se po tom ... Incidentu, nebudete chtít vrátit do školy, ale vy jste se z toho dostala jako by se nic nestalo," pokračoval Brumbál klidně.

Zakuckala jsem se.

,,Myslela jsem si že o tom nevíte," zamumlala jsem.

,,Severus má velkou pusu," usmál se Brumbál.

Práskač!

,,A pořád o mě stojíte," sklopila jsem oči k zemi.

,,A proč bych neměl?" divil se ředitel.

Proč by vlastně měl? Neudělala jsem nic špatného, naopak jsem zachránila mnoho lidí.

,,Jaké to bylo?" protrhl nakonec Brumbál nekonečné ticho.

,,Nechci se o tom bavit."

Ne! Tohle je minulost! Je to pryč! Nemysli na to!

,,Harry si zaslouží vědět pravdu, pokud ho máte učit bojová a léčivá kouzla. Určitě by ocenil všechno co jste udělala pro tento kouzelnický svět a pro tuto školu. To co jste udělala bylo hrdinské a já předpokládám že to Harry uvidí stejně jako já."

,,Mohu odejít-?" zlomil se mi hlas.

Brumbál jen kývl a pokynul rukou ke dveřím.

***

Co všechno mu Laverus vykecal? Tak tohle mu nedaruju! Ten ještě uvidí!

,,Iris! Drahoušku, dávejte přeci pozor!" vřískala madam Pinceová.

Nedopatřením jsem ohnula roh jedné z knih, které byly otevřené na mém stole.

,,Omlouvám se," zahučela jsem a začala ohnutý roh rovnat.

,,Co se to s vámi stalo?" divila se knihovnice.

,,Kdysi jste o tyhle knihy pečovala, jako o své vlastní," hučela dál madam Piceová.

,,Omlouvám se, mám za sebou dlouhý den," ospravedlňovala jsem se.

,,Ať už se to neopakuje," zdvihla knihovnice výhružně prst a pak odkráčela se štosem knih v ruce.

Zahleděla jsem se na text v knize.

,,V dnešním světě se najde mnoho pomluv, proto se pravda tak moc cení."

Povzdechla jsem si a zabouchla knihu.

Dobře Harry, řeknu ti pravdu.

Ale nejprve vyplavu.

***

Nápady? Co je to velké tajemství?

*Aivi*