*Láska Učitelská* ✔

19) Modrá

,,Prosím příšte se ohlašte," řekla jsem popuzeně Blacovi, stojícímu v mém kabinetě, jako by to byla nejnormálnější věc na světě.

Black se zarazil. Jeho vousatá, neopečovávaná tvář vykouzlila nejistý úsměv a pak se uklonil.

,,Nečekal jsem vás," podotkl Sirius.

,,Učím tady." Připravila jsem si hůlku. Napříč všemu, co jsem o tomhle muži slyšela, jsem musela být opatrná.

,,Měl tady učit Remus Lupin," vysvětloval Black, ,,bohužel jak vidím, získala jste to místo vy. S tím jsem nepočítal."

Koutkem oka jsem zaznamenala Teviase.

,,Mám zavolat pomoc?" opisovaly jeho rty neslyšně tyto slova.

Nenápadně jsem pohla hlavou v gestu "Ne".

,,Mohu vám pomoct," nabídla jsem se přátelsky.

,,Nepráskněte mě," zasmál se sípavě Sirius.

,,Co tady vůbec hledáte?"

,,Vraha," odpověděl úplně vážně Black a v jeho očích se neznačil ani náznak ironie.

,,Zvláštní," přiznala jsem.

Black spozoroval mou ruku, obímající štíhlou hůlku.

,,Neublížím ti," ošil se a narovnal své hrbené záda.

,,Já vím, ale jistota je jistota," špitla jsem.

Někdo zaklepal na dveře.

Stuhla jsem. V tu chvíli by se ve mě krve nedořezal.

Black byl všah pohotový, okamžitě přiskočil ke dveřím a zahradil tak průchod cizinci na druhé straně.

,,Abenová?" ozvalo se nejistě na druhé straně.

,,Srabus?" zašeptal Black a škvírkou se pokoušel zahlédnout postavu za dveřmi.

,,Teď nemám čas," zakřičela jsem, snažíc se aby to znělo co nejpřirozeněji.

,,Jak to myslíš? Pusť mě, mám pro tebe důležité zprávy," nedal se Snape odbýt.

Black mě pobídl k odpovědi a dál bránil dveře vlastním tělem.

,,Nejsem ... oblečená," dostala jsem ze sebe nakonec.

Tevias vybouchl smíchy, Severka poplašeně vykvíkla a já začala zběsilými gesty vyhánět Blacka ode dveří.

,,Bože, tak se obleč!" Snapeovi při těch slovech přeskočil hlas a musel si odkašla.

,,Nejsem ani učesaná," zkusila jsem to znovu.

,,Viděli jsem se před patnácti minutama, co si za tu dobu dělala?" pokračoval neoblomně Severus.

Začala jsem mávat na Blacka, aby se schodval do velké skříně. Sirius okamžitě poslechl a neslyšně zalezl.

,,Jsem mokrá, byla jsem ve sprše," zkusila jsem poslední zoufalý manévr, který byl už předem odsouzen k nezdaru.

,,Abenová, mě je absolutně jedno jak vypadáte, jdu vám jen vyřídit vzkaz tak proboha živého nedělejte scény!" zahřímal.

Fajn. Trhnutím jsem otevřela dveře a stanula jsem tváří v tvář naštvanému profesorovi lektvarů.

,,Vždyť nemáte mokré vlasy," zasyčel na mě Snape a snažil se dostat do mého pokoje.

Dneska ne cukrouši, promiň.

,,Já myslela že vás nezajímá jak vypadám," uzemnila jsem ho, ,,co máte na srdci?"

,,Řeknu vám to vevnitř," zavrčel.

,,Myslím že mi to můžete říct i tady."

Severusovi zdřejmě povolili nervy, jednou rukou mě odsunul na stranu a vešel do pokoje se vší temnou elegancí.

Sakra!

,,No tak rychle," pobídla jsem ho netrpělivě.

,,Jak se máte," začal Snape temně.

,,Severusi!" vyrovala jsem ho.

,,Brumbál ti vzkazuje že máš Harryho naučit kouzlo CAVE INIMICUM*, myslí si že by se mu mohlo hodit."

,,To jsi mi nemohl říct předtím," zasyčela jsem na něho.

,,Zapoměl jsem, stává se to i dokonalým bytostem jako jsem já," pokrčil Snape rameny.

,,Dokonalá bytosti, doufám že si užiješ večer, dobrou noc," ukázala jsem na dveře.

Snape povytáhl obočí, ale nechal se vyprovodit.

,,Chováš se divně, ještě jsi mě nikdy nevyhodila," začal si stežovat Severus.

,,Ty si snad přeješ zůstat?"

,,Ne!" prskl Snape rychle.

,,V tom případě, dobrou noc," zabouchla jsem mu dveře před nosem.

Co mu sakra je?

***

* CAVE INIMICUM- je to ochrané kouzlo. Varuje před nepřátely.

*Aivi*