,,Přestaň kopat," vrčel Snape a držel mě přišpendlenou ke zdi.
Přestala jsem. Krev zmizela. Halucinace odešla. Všechno bylo normální.
,,Je to v pohodě," oddychla jsem si.
,,Ne to teda není," prskl Severus.
,,Právě ses pokusila uškrtit vlastníma rukama."
,,Ne-e to ta k-krev," koktala jsem.
Snape povytáhl obočí a pustil mě.
,,Cos viděla?" zeptal se nakonec a založil si ruce na prsa.
,,Krev," odpověděla jsem pravdivě, ,,spoustu krve."
Severus pokýval hlavou, jako by tu odpověď čekal. Jako by to věděl.
,,Musíme s tím plánem začít hned," zachraptěla jsem.
Snape jen zavrtěl hlavou.
,,V tomhle stavu, v žádném případě."
,,Severusi Snape, pokud okamžitě nepůjdeš navařit kotlík Mnoholičného lektvaru, tak tě předhodím Mozkomorům," vřískla jsem.
Lektvarista odevzdaně pokrčil rameny a začal připravovat nový lektvar.
***
Večer už bylo všechno připraveno. Smrtijed kterého jsme měli unést se jmenoval Dolohov.
Nevěděla jsem kdo to je, co udělal nebo jestli má rodinu a nijak jsem netoužila to vědět.
Musela jsem ale nějak zjistit co dělá přes den a kde bydlí.
Severus mi dal jen mlhavou stopu a já se po ní vydala jako mudlovský detektiv Sherlock Holmes.
O Dolohovovi jsem se dozvěděla tři zásadní informace.
Ta první je, že je to nechutné prase které si po sobě neuklízí a má ve všem absolutní chaos.
Ta druhá je, že neumí číst. Alespoň vidíte jaké tupce si Ten-Jehož-Jmeno-Jsem-Zapoměla najímá.
A ta třetí, nejpodstatnějši informace pro náš plán, je fakt že každé ráno chodí na snídani k Modrému Drakovi přes dost temné uličky.
Sehnala jsem vlasy dvou mudlů. Dívka, jenž patřil první vlas, pracovala jako servírka u Modrého Draka a muž, jemuž patřil vlas druhý pracoval na stejném místě jako kuchař. Oba ze záhadných důvodů strašlivě onemocněli a celý den jen polehávali v posteli s bolestí břicha a hlavy.
Pomocí tajných chodeb a Brumbálovy vychytralosti jsme nenápadné propašovali Severuse.
Ráno se pomalu blížilo. Snape do každé lahvičky strčil vlas a pečlivě ji promíchal. Dolohlav prošel davem kolem temné uličky v níž jsme se schovávali.
,,Vypij to," nařídil mi Severus a sám vyklopil opsah lahvičky do svých úst.
Poslechla jsem. Kapalina jenž jsem vypila chutnala jako Skřetí moč. Něco mezi shnilými švestkami a ušním mazem.
Najednou jsem se začala měnit. Mé vlasy dostaly rudý odstín, mé tělo se vytáhlo do výšky a má hlava se jakoby smrskla.
Koutkem oka jsem pozorovala muže vedle sebe.
Snape, teď už přeměněný na zlatovlasého muže se zašklebil a rychle mě vyvedl z uličky do denního ruchu velkoměsta.
Operace Zajmi Idiota začíná!
***
Jídelna u Modrého draka byla malá, ale útulná. Všude visely fotky delikátních jídel a nápojů.
,,Ivane! Pojď nám rychle pomoct do kuchyně!" vřískla postarší žena a dívala se přitom na zmateného Snapea.
,,Jdi Ivane," pobídla jsem ho.
,,Iris, ale já neumím vařit," zamumlal tiše Snape.
,,A to si říkáš Lektvarista?" spražila jsem ho pohledem.
Nevrlá žena v kuchyni třískla vařečkou o stůl.
,,Tak bude to Ivane?"
Snape se pomalými kroky rozešel do kuchyně a cestou si uvázal zástěru.
,,Lano, obsluž ty pány vzadu," štěkla ještě žena a zmizela za obřím hrncem.
Lana? Fajn! Jde se na to.
***
*Aivi*
ČTEŠ
*Láska Učitelská* ✔
FanfictionJakožto dlouholetá studentka a jedna z nejlepších absolventek kterou Bradavice kdy měly, ucházim se tímto dopisem o místo učitelky Obrany proti černe magii. Mé uspěchy z předešlých let a mé známky z NKU a SOV doufám mluví za vše. S pokorou se loučí...