Jiný A/B/O

29.

„Takže ještě jednou, pane Woode. Proč kontaktoval vás?"

„Kolikrát to mám ještě opakovat?!" Vydechl jsem už mírně podrážděně. Prsty jsem si promnul oči a zadíval se znovu na muže, který mě vyslýchal. „Casey a já jsme byli kdysi přáteli. To by byl jediný důvod."

„To není odpověď, kterou chci slyšet." Pronesl Beta klidně.

„Tak mi řekněte, co chcete slyšet!"

„Uklidněte se prosím." Požádal mě druhý Beta, který na nás doteď jen tiše hleděl.

„Jistě." Zamračil jsem se na něj. „Casey a já jsme byli kdysi velmi blízkými přáteli...to jsem vám už řekl několikrát," sjel jsem pohledem oba dva, „teď jsem jeho zaměstnavatel. Nejspíš ten, kdo zprávu poslal, zjistil, že jsme kdysi byli v nějakém přátelském vztahu a co já vím...třeba se mi snažil nějak ublížit." Oba muži si mě měřili pohledem, kterému jsem já zatím hrdinně čelil. Byl jsem si vědom toho, co by se mohlo stát, kdyby přišli na můj opravdový vztah s Casem. Starší Beta už se nadechoval k další otázce, když ho vyrušilo zaklepání na dveře.

„Omlouvám se, pánové, ale myslím, že tohle je zbytečné. Za pana Wooda ručím. Neudělal by nic, co by bylo v rozporu se zákonem. Se situací pana Rysona zajisté také nemá nic společného. Pokud dovolíte, vyprovodil bych vás."

„Děkuji." Poděkoval jsem Walterovi hned, jakmile dva muži opustili jeho pozemek.

„Mně neděkuj, vůbec bych do toho nezasahoval, kdyby mě o to nepožádal tvůj Omega. Mohu se na tebe spolehnout, že se zastavíš v nemocnici a zjistíš, jak je na tom Casey?"

„Samozřejmě."

Ryan stál u vchodu a čekal na mě, při tom si nervózně pohrával s rukávy košile. Jakmile zaregistroval mou přítomnost, zvedl hlavu a mně neušel jeho nejistý výraz. Přešel jsem k němu a odhrnul mu vlasy z čela, abych jet tam následně mohl políbit.

„Děkuji."

Usmál se, propletl si se mnou prsty a pak jsme spolu vyrazili do nemocnice v Corku.

-

„Dobrý den, jmenuji se Damian Wood, hledám Casyeho Rysona. Přivezli ho na příjem asi tak hodinu zpátky." Zamířil jsem po příjezdu ihned k recepci, na které byla starší Beta. Ryana jsem stále držel za ruku.

„Jistě, vydržte." Usmála se na mě a pak vzala do ruky sluchátko a vytočila číslo. „Dobrý den, je tady pan Wood...ano...jistě, vyřídím mu to. Na shledanou." Umístila sluchátko do původní polohy. „Agent Ford si vás hned vyzvedne."

Ryanův pohled

Z celé situace jsem byl dost nesvůj. Sice jsem se s Casem nějak usmířil, ale přesto nezapomínám na všechny ty měsíce, kdy jsem v bolestech trávil nejen heat, ale i samotné odloučení od mého Alfy. Ovšem s tím jsem se mu nikdy nesvěřil.

Všímám si přicházejícího Alfy s velmi ostrou vůní, automaticky poklekám vedle Damiana a sklápím hlavu.

„Pan Wood?"

„Ano," periferně postřehnu, jak brunetova ruka vystřeluje vzhůru a potřásá si s nově příchozím.

„Jsem agent Ford, mohl byste mě následovat?"

Postavil jsem se a vykročil těsně za Damianem. Muž nás odvedl za doktorem, který čekal před pokojem, ve kterém se nacházel Casey. Mezitím jsme se dozvěděli, že agent Ford vede tým, který se zabýval vyšetřováním zmizení Caseyho a taky se Damiana ještě na několik věcí doptával. Starší asiat nás začal seznamovat se zdravotním stavem mladého bruneta.