Přepočítal jsem se. Daniel nejspíš přemluvil Robina velice rychle, protože dorazili ani ne do hodiny. Zrovna jsme s Casem povlékali peřiny v pokoji pro hosty, když se domem rozezněl zvonek.
„Doděláš to prosím?" Brunet kývl a tak jsem seběhl schody a vydal se ke dveřím.
„Ahoj Damiane! Tak nás tady máš!" Pozdravil mě radostně Daniel a já ho objal jak nejlépe jsem mohl přes jeho vystouplé bříško.
„Ahoj. Pojď rychle dovnitř, ať se nenachladíš." Hned jsem mu uvolnil dveře, aby mohl projít. Přes svetr měl oblečený nezapnutý kabát a upřímně, ještě nebylo tak teplo.
„Pomůžeš mi?" Křikl na mě Robin, který vytahoval věci z auta.
„Jistě, ukaž." Rychle jsem k němu přešel a vzal do každé ruky něco.
„A ty musíš být Casey!" Uslyšeli jsem Daniela, když jsme si s Alfou zouvali boty. Oba jsem se k nim obrátili. Cas se usmál a poškrábal si předloktí. To dělal vždy, když byl nervózní. Pak k Danielovi natáhl ruku k pozdravu. „Já jsem Daniel, těší mě." Stiskl mu ruku.
„Chcete s něčím pomoct?" Obrátil se pak Cas k nám.
„Ne, to zvládneme. Spíš vezmi Daniela sednou do obýváku." Na souhlas kývl hlavou.
„Seděl jsem teď celou dobu v autě, radši chvíli postojím a trochu se projdu. I když...ze všeho nejdřív si s dovolením odskočím. Vím, že jakmile se posadím, bude se mi těžko vstávat." Zasmál se.
„Jistě, pojď se mnou." Poklepal ho po paži Beta a pak jsme se každý odebrali svým směrem.
„Vypadá mile." Prohodil Robin, když jsme byli v pokoji. „Ale...co to má na tváři?"
„To...uh...hm..." Nemohl jsem se vykoktat. Cas měl ještě napuchlou tvář a taky se mu začala rýsovat modřina.
„Ty jsi ho uhodil?" Zvedl jedno obočí a tázavě se na mě zadíval.
„Ne, já ne." Zamumlal jsem.
„A kdo?" Neměl jsem se k odpovědi a Robinovo obočí vyjelo ještě výš. „Co se děje? A neříkej, že nic! Přijel jsem za tebou se svým těhotným Omegou a nechtěl bych riskovat nějaké problémy."
„Co kdybychom vám to vysvětlili spolu?"
„Dobře, tak jdeme dolů. Zajímá mě, co se tady děje."
„Copak to děláte?" Zeptal se starší Alfa svého mate, který stál u jídelního stolu vedle Case, který něco psal na papír.
„Sepisujeme nákupní seznam."
„Nestihli jsme totiž ještě nakoupit, Dami. Takže jsem poprosil Daniela, aby mi nadiktoval věci, které by chtěl." Usmál se na mě zelenooký brunet. Naklonil jsem se nad něj a přes rameno se začetl do seznamu.
„Hlavně prosím rybízový džus." Mírně mě otřepalo, tohle bylo něco, co jsem vůbec neměl rád.
„Jo, toho kupte víc." Zasmál se Robin a políbil Daniela na tvář.
„Mám to. Je to všechno?" Cas postrčil papír k brunetovi, aby si to mohl zkontrolovat a když to odsouhlasil, vydali jsme se do obchodu.
-
Zrovna jsem hledal ten zpropadený džus a Cas pobíhal o pár uliček dál, když mi zazvonil mobil.
„Ahoj Finne!" Pozdravil jsem vesele blonďáka.

ČTEŠ
Jiný A/B/O
Science-FictionPřed čtyřmi lety začali mizet lidé. Oficiálním vyjádřením vlády bylo, že se jednalo o infikované jedince, kteří byli vzati do speciálních ústavů na léčení. Jakmile jste byli převezeni do ústavu, už vás nikdy nikdo neviděl. Ale už rok je klid. Žádná...