Jiný A/B/O

26.

9. dubna

Protáhl jsem se v posteli a rukou se snažil nahmatat černovláskovo tělo, ale druhá polovina postele byla prázdná a jediné, co nasvědčovalo tomu, že se zde Omega nacházel bylo pokrčené povlečení.

Zvedl jsem se z postele a na zemi našel pohozené tepláky, oblékl si je a pak se vydal, podle vůně vznášející se ve vzduchu, najít Ryana. Dům byl tichý, protože bylo časně ráno. Svého mate jsem našel v koupelně, jednou rukou se opíral o umyvadlo a druhou si přejížděl po kousnutí na krku, tvářil se nevěřícně. Na sobě měl pouze šedé boxerky. Musel jsem se usmát. Moje šedé boxerky. Tiše jsem k němu přišel, objal ho a políbil na spánek.

„Dobré ráno, zlato," zamumlal jsem.

„Nemůžu uvěřit, že jsi to udělal." Jeho výraz se změnil na zaražený.

„Měl jsem to udělat už dávno. Ty nemáš radost?" Spojil jsem s ním oční kontakt přes zrcadlo, ale on okamžitě uhnul pohledem.

„Já..."

„Ano?"

„Já..."

„Ano, Ryane?"

„Já půjdu udělat snídani."

Stál jsem tiše ve dveřích a pozoroval černovláska, který mazal chleby máslem a krájel okurku. Ryan se mě snažil ignorovat, ale stejně ke mně občas sjel pohledem. Taky si často přejížděl po kousnutí na krku a při tom si vždy něco tiše zabručel.

Náhle se dolů donesl brek malého dítěte. Omega ke mně zvedl oči a udiveně na mě koukal. Podíval jsem se ke schodišti a pak znovu na černovláska.

„Ehm, no jo. Nevím, kolik si z minulých dnů pamatuješ, ale když tě přivezl ten tvůj kamarád, tak Daniel zrovna porodil holčičku. Nechci se chvástat, ale dost jsem tomu pomohl." Usmál jsem se na něj a on v odpovědi jen němě otevřel ústa a ještě víc užasle na mě koukal. Pak nechal snídani snídaní a proběhl kolem mě a po schodech nahoru. Chtěl jsem ho následovat, ale zaregistroval jsem auto, které zastavilo před domem. Když jsem potom otevíral vstupní dveře, setkal jsem se v nich s oním Betou, který pomohl Danielovi.

„Oh, ahoj. Dobré ráno."

„Dobré," kývl jsem v odpovědi a ustoupil na bok, aby mohl projít. „Jak je na tom Daniel?" Zajímal jsem se hned, když si vyzul boty.

„Dobře. Postaral jsem se o něj a ošetřil ho. Druhý den, jakmile se trochu uklidnilo počasí, jsem ho zavezl do nemocnice i s malou. Prohlédli je a jelikož byl v pořádku a doktoři díky tomu větru, který řádil, měli na starosti pacienty s vážnými problémy, tak jsme se domluvili, že bude v domácí péči a já na něj dohlédnu. Teď jen potřebuje klid. Sice je v pořádku, ale nic to nemění na tom, že měl velmi těžký a bolestivý porod," položil tašku s nákupem na podlahu, „to ti ale nemusím říkal, že?" Usmál se. „A co Ryan? Už má po heatu?"

„Kousl jsem ho."

„Cože?"

„Že jsem si ho označil."

„No...to je tedy velká věc." Pokrčil jsem rameny a vydal se po schodech nahoru.

„Půjdu se na Daniela podívat."

Slyšel jsem zpoza dveří tichý rozhovor a tak nejdřív zaklepal, abych Omegy nevyrušil.

„Ahoj Danieli, jak ti je?" Zajímal jsem se ležícího bruneta, zatímco druhý Omega u něj seděl a v náruči měl malý uzlíček, na který se nadšeně usmíval.