LISA:
Probudila mě bolest břicha a hlavy.
Když už jsem to nemohla vydržet, tak jsem šla dolů na recepci. Zeptala jsem se jesli nemají nějaké prášky. Měli, tak jsem si je převzala a šla s nimi nahoru. Výtahem semnou jel nějaký černovlasý kluk. Nějak jsem si ho nevšímala do doby než obmotal svojí ruku okolo mého pasu.
,,Co děláš?!" Vykřikla jsem na něj a odtáhla se od něj.
,,Zatím jsem tě tady s klukem neviděl" uchechtl se.
,,Promiň, ale kdo jsi? Vidím tě poprvé v životě" semkla jsem obočí k sobě.
,,Ale prosím tě, když jsi jela z večeře, tak jsme se viděli poprvé" usmál se a přistoupil ke mě blíž, až jsem jeho dech cítila na tváři.
,,Tak to asi těžko, protože jsem jela s klukama" a pak mi to došlo ,,Lena... nebyla to Lena?"
,,No ty" uchechtl se.
,,Ale já jsem Lisa Mantler, její dvojče" on na mě zmateně koukal. Chtěl něco říct, ale to už jsem vycházela z výtahu.
V kuchyni jsem zapila prášky a šla zpátky do pokoje. Teprve teďka jsem si všimla Maca a Leny. Byli roztomilý. Lehla jsem si ke zdi vedle Martinuse.
,,Liso" zatřásla semnou Lena ,,Snídaně je na stole" otevřela jsem oči a protáhla se. Došourala jsem se do kuchyně, kde jsem si sedla vedle Marcuse.
,,Vypadáš hůř než obvykle" zasmál se Tinus. Ukázala jsem prostředníček, protože jsem se na nic víc nezmohla. Hlavu jsem si položila na Marcusovo rameno a zavřela jsem oči.
,,Úplně hoříš" oznámil mi Mac.
,,Zlatíčko co se děje? Jseš bílá, jak stěna" přiběhla ke mně mamka a začala mi sahat na čelo.
,,Je mi blbě, už večer mi bylo"
,,Běž si lehnout... donesu ti tam čaj" vstala jsem od stolu a šla si lehnout do postele. Byla mi zima, tak jsem se zavrtala co nejvíce do peřiny. Mamka mi donesla čaj a usmála se na mě.
,,Dneska zůstaneš tady a vyleží se" vlepila mi pusu do vlasů a odešel.
Když jsem slyšela, jak bouchly dveře, tak jsem začala přemýšlet co budu dělat. Něco u čeho můžu být v posteli, takže televize, ale ta mě moc nebaví.
Dveře od pokoje se otevřeli a v nich stál Tinus.,,Co tady děláš?"
,,Nikam se mi nechtělo, tak jsen řekl, že mi taky není dobře" pokrčil rameny a také si lehl do postele.
,,No bezva, takže mně je špatně, ale ještě tady budu trávit čas s debilem jako jsi ty? To je vážně super" odfrkla jsem si. Otočila jsem se zády k němu.
,,Budeme tady skoro celý den sami a ty na mě nebudeš mluvit?" V jeho hlase šlo slyšet pobavení a to mě vytáčelo snad nejvíce, teda když se nepočítá ten povýšený ušklebek.
,,Fajn, tak dáme film?" Zeptala jsem se
,,Ne... právě běží seriál přátelé, takže se koukneme na to" zapl televizi a lehl si vedle mě. Koukala jsem se, ale každou chvíli jsem se převalovala. Ani po jednom díle jsem se pořád nemohla nějak uvelebit. Koukla jsem se na Tinuse a tak mě napadlo, že bych si hlavu mohla položit na jeho hruď, ale aby mu to nevadilo přece jen nemáme mezi sebou nejlepší vztah.
,,Klid baby, klidně si lehni" usmál se a to bylo poprvé co mě okouzlil svým krásným, ale upřímným úsměvem. Hlavu jsem si položila na jeho hruď a koukala se na televizi. On mi rukou začal jezdit po boku a mě to uklidňovalo. Zavřela jsem oči a užívala si jeho přítomnost. Což bylo docela vtipné, což zapříčinilo moje zasmání.
,,Čemu se směješ?" Zeptala se Tinus.
,,Jen, že je to vtipné. Nesnášíme se, nadáváme si, ale i přesto tady spolu ležíme a tulíme se k sobě"
,,Já někdy řekl, že tě nesnáším?" Nadzvedl pobaveně obočí.
,,Jo! ,,Ty seš pěkná kráva, že se nedivím, že tě nesnáším" A ještě jsem ti poděkovala" zasmála jsem se.
,,Ale to jsem byl naštvaný... jinak tě nemám rád a to je něco jiného! To ty mě nesnášíš a navíc ty se ke mně tulíš"
,,Upřímně se moje nenávist začína ztrácet, takže si to nepokaž. Já že se k tobě tulím?" Lehce přikývl ,,Fajn, tak já se odtáhnu" zasmála jsem se a chystala se od něj odtáhnout, ale nedovolil mi to.
,,zaprvé: No jo jsem prostě dobrý a sladký a zadruhé: nikam se ode mě nehneš"
,,A pěkně namyšlený" dodala jsem.
,,Ale prosím tě..."
,,Jo to jo" usmála jsem se a koukala se na televizi. Moje víčka začaly nabírat na těžkosti, až se nakonec zavřeli.
Takový díl o ničem, ale příští bude lepší 😏 Ale tak doufám, že se i tak líbilo.
ČTEŠ
Lisa and Lena VS Mac and Tinus
Hayran KurguDlouhé roky se nesnášeli. Dělali si naschvály, jen aby ty druhé ponížili... Byli nuceni se usmířit a tak taky udělali... Pomáhali si, také se poznali a nakonec se z nich stali přátelé, které nikdo nikdy nerozdělí... Ale jeden cit je nejmocnější a...