Emma Jane Austen

43. kapitola

Měli na Box Hill překrásné počasí a také ostatní vnější okolnosti, ať už šlo o organizaci, dopravu nebo dochvilnost, přispívaly k zdařilému výletu. Pan Weston všechno řídil, zprostředkoval spolehlivě mezi farou a Hartfieldem a všichni se vypravili včas. Emma a Harriet jely spolu, slečna Batesová a její neteř s Eltonovými, páni na koních. Paní Westonová zůstala s panem Woodhousem. A tak už nic nebylo třeba, jen aby měli dobrou náladu, až se ocitnou na místě. Sedmimílová cesta uběhla v očekávání příjemných zážitků a v první chvíli po příjezdu všichni podlehli úchvatnému dojmu a vyjadřovali svůj obdiv; avšak celkově v průběhu dne cosi chybělo. Jako by na ně padla malátnost, ba sklíčenost, a proto nedokázali překonat nedostatek družnosti. Stále se rozpadali na oddělené skupinky. Manželé Eltonovi se procházeli spolu, pan Knightley se ujal slečny Batesové a Jane a Emma s Harriet patřily Franku Churchillovi. Pan Weston se marně pokoušel společnost lépe sladit. Zprvu to vypadalo, že se tak rozdělili náhodně, al v podstatě se na tom už nic nezměnilo. Pan Elton i jeho choť projevovali dost ochoty družit se a snažili se chovat přátelsky, avšak mezi těmi  ostatními by se celé ty dvě hodiny, strávené na vršku, tyčil zásadní předěl, proti němuž ani krásná vyhlídka, ani studené občerstven, ani bujarý pan Weston nic nezmohli. Zprvu to pro Emmu byla vyslovená nuda. Nezažila ještě, aby Frank Churchill byl tak zamlklý a nezáživný. Neřekl nic, co by stálo za poslechnutí - rozhlížel se, jako by nic neviděl - pronášel obdivná slova, jako by mu unikal jejich smysl - naslouchal jí a nevnímal, co mu říká. A když on projevoval takovou nechápavost, nebylo divu, že otupěla i Harriet, a oba byli k nesnesení. Pak se všichni usadili, a to už bylo lepší, podle jejího mínění o hodně lepší, neboť Frank Churchill se rozpovídal a rozjařil a soustředil se jen a jen na ni. Vyznamenával ji svou pozorností, seč mu síly stačily. Jako by na ničem na světě tak nezáleželo, aby ji pobavil a zavděčil se jí. - A Emma, která se ráda bavila, a aniž jí nebylo proti mysli poslouchat lichotky, ho ještě podněcovala a přijímala jeho dvornosti tak ochotně a povzbudivě jako v prvním období, kdy se přátelili nejdůvěrněji, třebaže tomu teď nepřikládala žádný význam;  ovšem ostatní, kdo tomu přihlíželi, museli dospět k závěru, jež žádné slovo nevystihuje tak dobře jako flirtování. 

"Pan Frank Churchill a slečna Wodhousová spolu nestoudně flirtovali." Vystavovala se nebezpečí, že právě toto označení bude použito jednou z dam v dopise do Javornice a druhou do Irska. Emma se nechovala vesele a lehkovážně proto, že byla tak šťastná; pravá příčina byla spíš v tom, že ji výlet ani zdaleka tak neuspokojil, jak předpokládala. Smála se proto, že byla zklamaná; a třebaže se jí jeho dvornost zamlouvala a považovala to všechno, ať už ho k tomu vedlo přátelství, milosrdný cit nebo hravost, za počínaní vysoce chvályhodně, její srdce mu už novu nepodléhalo. Stále ještě chtěla, aby zůstali jen dobrými kamarády.

"Jak jsem vám zavázán," pravil, "že jste mi přikázala, abych jel den s sebou! Nebýt vás, byl bych určitě přišel o celý tenhle rozkošný výlet. Byl jsem pevně rozhodnut hned se zase vrátit.""Ano, byl jste velice rozladěný a já nevím kvůli čemu, ledaže jste se zpozdil, a tím přišel o nejlepší jahody. Zachovala jsem se k vám přátelsky, že jste to ani nezasluhoval. Vy jste však projevil pokoru. Přímo jste si vyprosil, abyste dostal rozkaz jet s námi."

"Neříkejte, že jsem byl rozladěný. Byl jsem unavený. Horko mne přemohlo."

"Dnes je ještě vetší horko."

"Já je ale necítím. Dnes je mi báječně."

"Je vám báječně, protože jste se podrobil."

"Podrobil vám? - Ano."

"Snad jsem si o to řekla, ale měla jsem na mysli vlastní rozvaze. Včera jste z nějakého důvodu ztratil sebeovládání a vymkl jste se sám sobě z ruky. Ale dnes už jste opět našel - a jelikož vedle vás nemohu být napořád, budeme raději předpokládat, že se podrobujete vlastní rozvaze než mne."