Emma Jane Austen

4. kapitola

Brzy to tedy byla hotová věc, že se Harriet počítá k blízkým přátelům hartfieldského panstva.

Netrpělivá, rázná Emma neztrácela čas a zvala ji, líbezně ji vybízela, jen aby k nim často zaběhla, a

čím lépe se obě poznávaly, tím větší v sobě navzájem nacházely zalíbení. Emma hned zkraje

vytušila, jak vhod jí přijde Harrietina společnost při procházkách. V tomto ohledu pro ni měla ztráta

paní Westonové vážné důsledky. Její otec se nikdy neodvážil dál než do parku, kde mu dvě pěšinky

přetínající jeho jednotlivé části posloužily pro dlouhou procházku nebo krátkou, podle ročního

období; a Emmě bylo tudíž od sňatku paní Westonové dopřáno mnohem méně pohybu na čerstvém

vzduchu. Jednou se odvážila sama až do Randallsu, ale neměla přitom příjemný pocit, a proto pro ni

taková Harriet Smithová, kterou mohla kdykoliv vyzvat na procházku, byla cenným dodatkem ke

všem jejím ostatním privilejím. Ale čím víc se s ní stýkala, tím víc se jí ve všech směrech

zamlouvala a tím víc se utvrzovala ve všech svých laskavých záměrech.

Harriet rozhodně rozumu moc nepobrala, ale měla milou, poddajnou, vděčnou povahu, nevěděla, co

je to domýšlivost, a nepřála si nic jiného než k někomu vzhlížet a nechat se vést. Přilnula k Emmě

od prvopočátku tak, že to od ní bylo skutečně milé; a Harrietina touha po dobré společnosti a

schopnost ocenit eleganci a důvtip nasvědčovaly, že jí nechybí vkus, i když pronikavý rozumový

úsudek od ní čekat nikdo nemohl. Celkem si však Emma byla docela jista, že v Harriet Smithové

našla mladičkou přítelkyni podle svých představ --přesně takovou, jakou tady doma teď

potřebovala. Aby získala družku jako paní Westonová, to bylo naprosto vyloučeno.

Druhá taková jí nebude dopřána. Druhou takovou by ani nechtěla. Tohle bylo něco dočista jiného

--odlišný, nezávislý vztah. K paní Westonové cítila náklonnost pramenící z vděčnosti a úcty. Harriet

bude mít ráda proto, že jí může prospět. Paní Westonová od ní nic nepotřebuje; Harriet všechno.

Nejprve se pokusila jí prospět tím, že zjistí něco o jejích rodičích; jenže od Harriet se nic

nedověděla. Harriet by se byla ochotně svěřila s čímkoli na světě, avšak všechno vyptávání v tomto

směru vyznělo naprázdno. Emma si mohla domýšlet, co se jí zlíbilo --byla ovšem přesvědčená, že

ona by v podobné situaci pravdu rozhodně vypátrala. Harriet chyběla zvídavost. Spokojeně

naslouchala a věřila všemu, co se jí paní Goddardová uráčila sdělit, a dál se nepídila.

Paní Goddardová a její učitelky, děvčata a události ze školy --to tvořilo přirozeně hlavní námět se

Harrietina zpovídání, a neseznámit se s Martinovými na farmě U opatského mlýna, byl by to patrně

námět jediný. Martinových měla plnou hlavu: strávila u nich dva přešťastné měsíce a moc ráda teď