Magnus a Alec/Malec - Temná Dimenze

Dvacátá druhá kapitola - Rande

Hned jak se Alec vyhrabal z trosek, snažil se z Magnuse co nejrychleji sundat všechny trámy, které na něj při pádu spadly. Pozoroval při tom démona, který se z trosek hrabal ven a věděl, že nemá moc času. Měl pár šrámu, ale jinak byl v pořádku.

Už zachytil Magnusovu ruku. Odhazoval všechno kolem a tahal ho při tom ven. Poslední poleno odhalilo jeho obličej. „Magnusi! Magnusi! Jsi v pořádku!" Magnus měl na obličeji plno prachu. Ten se mu dostal i do plic a tudíž nemohl ani mluvit, jak kašlal. „Pojď, musíme jít, ten démon po nás půjde!" Magnus na něj zmateně pohlédl. „Jo, jo, už jdu." Alec ho popadl a postavil na nohy, což Magnuse přivedlo k sobě.

„Jsi v pohodě?" zeptal se Alec. „Ano jsem, jen mi jedno poleno asi spadlo na hlavu." Alec ho přidržoval za obě paže. Mezi tím se démonovi podařilo vyhrabat ven. Hned si všiml čaroděje a vyššího Lovce. Neváhal a šel po nich. „Sakra! Démon! Pojď, honem!" křičel Alec a táhl Magnuse za ruku. Nedoběhli daleko, protože za rohem byla slepá ulička. Východ tam nebyl. Alec vzal luk a nachystal se. Hned jak démon vykoukl zpoza rohu, začal střílet šípy, ale démona to příliš nezbrzdilo. Magnus začal tvořit portál. Byl z toho všeho zesláblý, a tudíž to trvalo déle než obvykle.

Mezitím Alecovi došly šípy. Vytáhl dýku a postavil se démonovi čelem. Párkrát ho řízl, ale démona to jen naštvalo. Rozmáchl se jedním chapadlem a srazil Aleca směrem k Magnusovým nohám. Démon se k nim blížil. Magnus otevřel portál. Zvedl Aleca ze země a rychle ho do něj vtáhl. Démonovi se povedlo přiblížit natolik, že jedno chapadlo stihl strčit do portálu a chytit jím Magnuse za nohu.

Potom co Magnus s Alecem prošli na druhou stranu portálu, ocitli se na prázdné asfaltové ulici a oba padli k zemi. Portál se za nimi uzavřel a useknuté chapadlo zůstalo vyset na Magnusově noze. Hned jak si toho všiml, ze všech sil se ho snažil sundat a potom ho rychle odhodil pryč. „No fuj, hnusný chapadlo. Tohle nesnáším. Proč musí být všichni démoni tak nechutní." Magnus se zvedl ze země a začal se oprašovat. Alec zůstal sedět na zemi. Ruku strčil do kapsy a šmátral po věci, kterou tam schoval. Chtěl zkontrolovat, zda ji stále má. Vzhledem ke sletu událostí, se ani nestihl podívat, co ze stěny vytáhl.

„Tak co jsi tam vyhrabal!?" ptal se Magnus trochu přísně. Alec nahmatal onu věc a rychle škubl rukou a vytáhl jí z kapsy. O ten předmět se řízl. Udělal to znovu a chytil to tak, aby se to znovu nestalo. Magnus ho se zaujetím pozorovat. Chtěl vědět, pro co riskoval život. Alec se podíval do své dlaně. „Je to hrot šípu." Magnus na Aleca rozezleně pohlédl. „CO!?" Alec zvedl pohled směrem k Magnusovi. „Je to hrot šípu."

„JÁ TĚ SLYŠEL!" vykřikl Magnus. „Hrot šípu!? Riskoval jsem život, pro hrot šípu!? To je snad sranda, ne!?" klel Magnus a lomil rukama všude kolem sebe. Alec si mezi tím prohlížel hrot a zbavoval ho zbytků omítky a prachu. „Je tam něco vyryto." Magnus dál chodil sem a tam a lomil rukama. „Měl jsi pravdu, takové rande jsem ještě nezažil!"

„Magnusi!"

„Výlet do staré budovy, prolezlé démony, kvůli jednomu hrotu šípu! No, já se z toho zblázním!"

„MAGNUSI!!"

„Zničený oblek, kvůli hrotu šípu!"

„MAGNUSI!!"

„Můj ty světe, doufám, že jsem tam neztratil žádný prsten, protože ten démon, mi ho určitě za pár hloupých otázek nevrátí! Ten tak leda za ruku, nohu nebo nejlépe za hlavu!!!!" nadával a hystericky si prohlížel prsteny na rukách.