Lyžařský výcvik

1. a odpočinkový den

...No, po příchodu na chatu, když jsme dostali klíče a šli zabrat pokoje, jsme začali postupně rozmrzat. Učitelé nám dali dneska volno, prej by se nám totiž do lyžáků nevešly ty oteklý nohy. V útulném pokoji bylo hezky, byla to opravdu velká chata, každý pokoj měl i vlastní koupelnu. Po prošmejdění jsem si sedla na postel a z kufru začala vyndavat všechny potřebné věci, co jsem dala na noční stolek, nebo do šuplíku v něm. Na moje oblečení ve skříni nezbylo místo a tak jsem ho nechala v kufru, který jsem dala pod postel, na kterou jsem si hned lehla a dala si ruce za hlavu.

,,je to tu celkem v poho, co" pronesla jsem.

,,V poho? Děláš si srandu?! Myslela jsem, že to bude mnohem horší!" začala hned Adell.

,,Jo, je to tu skvělý!" zavřeštěla Emma a hodila sebou do postele. Bylo to hned jasný. Já postel u okna, vedle mě Adél vedle ní Emma a u stěny chtěla být Anička. Po chvíli rozebírání chaty někdo zaklepal na dveře a jelikož moje postel byla nejen u okna, ale i naproti dveřím, musela jsem otevřít. Líně jsem se zvedla z postele a přišla ke dveřím, které jsem otevřela jen tak na škvírku, abych věděla, kdo to je. Za dveřmi stáli ty kokosy, co jsem si myslela, Kuba, Alex a Jonáš.

,,Čau Niky, hej u nás v pokoji se hraje flaška- pravda nebo úkol a chybí nám holky, nechcete se přidat?" začal hned Kuba.

,,Myslím, že by jsme si to zasloužili, protože váš pokoj natypovat nebylo vůbec jednoduchý!" přidal se Alex.

,,To teda, před váma se nám podařilo najít pokoj těch fiflen, když jsme zaklepali a otevřela Natka a já se strašně lekl" pokračoval Jonáš.

,,A vymýšlej si výmluvu, proč na ně klepeš" dokončil větu Kuba. Já se jen pousmála a koukla do pokoje.

,,Zahrajem si falšku - pravda nebo úkol s klukama?" podívala jsem se na holky.

,,Jo já hned přijdu" řekla Emma.

,,Jo, hned přijdem, já tady taky zůstanu" připojila se Anička.

,,Adél?" ptala jsem se ještě Áďi.

,,Musím ještě zavolat mamce, že jsem v pohodě, pak přijdu" odpověděla.

,,Tak já jdu, holky prej za chvíli přijdou" obrátila jsem oči v sloup a šla s klukama k nim na pokoj. V pokoji zdaleka nebyli jen tihle kluci, ale i spousty dalších – Jirka, Oliver, Matteo, Vojta/Kačena, Míra,Tadeáš a Jarouš, jinak řečeno ,,bude sranda".

Posadila jsem se vedle Kačeny a Jirky a už se hrálo. První točil Míra a otočilo se to na Oliver – Kuba.

,,Obejmi Natku!" zařval Oliver po tom, co Kuba řekl, že chce úkol.

,,A seš už blbej?" zavřeštěl Kuba.

,,No tak kde má pokoj už víš" začala jsem provokovat.

,,HaHa, mooooc vtipný Niky" odpověděl Kuba.

,,splň úkol, nebo si něco sundej!" začal hned Jirka.

,,No dobře, sundám si ponožku" zadrmolil Kuba.

,,Bezva, to tady všichni umřeme..." zamrmlal Míra.

,,Tak nemusí" zamrmlal Kuba a sundal si tričko. V tu chvíli vešly do pokoje holky a bylo vidět, že pokukují po Kubovi. Všechny si sedli po mé pravici a hrálo se dál.

Točil Kuba: Alex – Niky.

,,To zas bude" protočila jsem očima a koukala na Alexův zamyšlený výraz.