...Sedla jsem si a zdravou rukou si prohrábla vlasy. Bylo my smutno. Je půl sedmé. V osm je snídaně a po obědě odjíždíme. Šla jsem ze sebe udělat Niky. Vyčistila si zuby, učesala se a umyla zbytky linek a řasenky. Když jsem se vrátila na pokoj, většina ještě spala. Anička s Adél ležely na svých postelích. Anička s Alexem a Adél dokonce s Jirkou. Pousmála jsem se.
,,Už jsem to vzdala...Tady se asi jen tak vstávat nebude" řekla Anička a dál si četla. Tak jsem taky vzala knížku a lehla si vedle Ondry. Byl tak roztomilý, když spal. Vlasy mu padaly do obličeje a usmíval se? Asi jo. Teď jsem si všimla jeho opravdu pihatého nosu. Když zjistil, že jsem vedle něj, přitáhl si mě. Dobře, tak jo. Řekla jsem si. Hlavu jsem si položila na jeho hruď. Jeho ruku jsem ucítila, jak mě objala kolem pasu. Slyšela jsem jeho srdce. Jak klidně bilo.
Bolela mě hlava. Asi jsem měla kocovinu. Doufám, že bude mít trest. Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Jako odpověď mi přišla uchechtnutí.
,,No co, mám kocovinu, alkohol už nechci nikdy vidět, jsem zvědavá na Emmu" protočila jsem očima a zase je zavřela. Nevím jak, ale povedlo se mi usnout.
,,Princezno" vzbudil mě až Ondrův hlas. Zabručela jsem.
,,Měl bych jít" znovu jsem zabručela, ale tentokrát na znamení nesouhlasu a objala ho kolem krku.
,,Ani nevíš, jak dlouho bych ještě vydržel koukat na tebe, jak spíš, ale je půl osmé, až učitelky zjistí, že nejsme na pokoji, zničí nás, navíc, my odjíždíme už v půl desáté a já nemám zabaleno" řekla smutně.
,,Cože?!" podívala jsem se mu do očí. Bylo mi smutno, zabořila jsem hlavu do jeho hrudi. Cítila jsem jak brečím. Celých 14 dní, těch krásných a úžasných 14 dní, je najednou pryč.
,,Princeznoo, nebreč...budeme spolu jezdit tramvají" zabručela jsem na souhlas. Zvedla jsem hlavu a začala se vpíjet do jeho krásných zelených očí...naše rty se spojily.
Tak a myslím, že tohle je ten správný okamžik to ukončit, strašně moc děkuju, za tolik přečtení a votes. Jste úžasní. Utnula jsem to teď, aby pak vůbec někdo četl druhý díl. Ano bude. Bude se jmenovat Vodák tak doufám, že bude stejně úspěšný, nebo třeba i víc. Doufám, že se bude líbit.
Vaše Niky
ČTEŠ
Lyžařský výcvik
AléatoireNiky je v kvintě a proto jedou se školou do rakouských alp. 1. den si neskutečně užívá, dokud...dokud nepotká Ondru a jeho ztřeštěné kamarády. Po nehodě, kterou zavinil Ondra se pomalu začínají bavit, až se z nich stávají dobří přátelé. Celý lyžař...
