Lyžařský výcvik

Odpolední klidové lyžování

...Moje pravá ruka teď vypadala jako levá. Teda jako levá vypadala líp. Ale na pravý jsem měla náplast a i sádru. Takže je ta ruka míň šikovná, tak je levá.

,,Měly bysme se už připravit na lyžování" řekla Anička.

,,Máš pravdu" odpověděla jí Emma a tak jsem si vzala svoje oblečení z topení. Předělala jsem si copy, a nandala si helmu.

,,Tak a teď už jsem komplet!" koukla jsem na sebe do zrcadla. V zrcadle byla holčina s šedou helmou, na kterých měla brýle. Z helmy jí koukaly dva copy. Byly jí vidět jen oči, protože měla až nad nos navlečený nákrčník. Ten měla zastrčený v černé bundě a k ní měla skvěle sladěné černé šusťáky. Přeskáče byly zelené. Ano, byla jsem to já a s úsměvem na tváři. Hrozně jsem se těšila.

,,Co se culíš jako měsíček na hnoji?" ptala se Adell a drkla do mě.

,,Se už těší" odpověděla za mě Emma. Já jen kývla.

Po pár chvílích jsme vycházeli z hotelu. V půlce pohybu jsem se zastavila. Šli jsme už k vleku. Otočila jsem se. Moje myšlení bylo správné. V okně seděl Ondra a koukal na nás. Zvedla jsem ruku a zamávala mu. On zamával na zpět.

,,Komu máváš?" otočila se za mnou Anička.

,,Ondrovi..." řekla jsem s klidem v hlase a šla dál.

,,Jo, tak to jooo" řekla Emma.

,,No, teď na nás mává učitelka, tak radši půjdeme za ní" řekl Jonáš a tak jsme se vydali za ní.

,,Dobré odpoledne" pozdravili jsme sborově.

,,Dobré, dneska máte volné odpoledne, sekundu si vezmu já, podívám se, co všechno jste je naučili."oznámila nám.

,,Dobře, děkujem" řekla Adell a tak jsme si nasadili lyže a šli na lanovku.

Sedla jsem si s Oliverem, Kubou a Adell. Cestou byla ,,docela sranda,,.

,,Víte, co budeme dělat večer?!" zeptala se Adel, ale s jejím přízvukem bylo slyšet, že to ví, takže jsem se zeptala

,,Co?"

,,Připravovat se na tu párty" řekl Oliver a to dokonce znuzeně.

,,Dneska to bude jen teorie o tanci, další dva dny bude nějaká týmová hra a pak se budeme učit tancovat" dodala Adell. Já nestačila poslouchat. My se budeme učit tancovat? No to ne.

,,Až z toho zas zkameněla" drkl do mě Kuba.

,,Jo, promiň, ti učitelé chtěj, abychom si našli někoho do páru a pak nás s ním budou učit tancovat!" řekla jsem a koukala vyděšeně před sebe.

,,Tak jako vy alespoň víte, s kým půjdete..." řekl Kuba.

,,To jako my?" divil se Oliver.

,,Já ani nevím, jestli mě někdo pozve" řekla jsem taky udiveně.

,,Dobře, tak jen Adel" opravil se Kuba.

,,Ach jo" vzdychla jsem.

,,Co si tak kluci berou na sebe na takovýhle párty?" zeptala se Adell.

,,Máme košile..." řekl Oliver

,,Jo, to já bych nejradši měla taky" přidala jsem se. Pak bylo chvíli ticho.

,,Co takhle dneska něco provés?" Zeptala se do ticha Adel. Někdy si opravdu přijdu jako jedna z pobertů.

,,A co" zeptal se Kuba. No a pak už jsme celou cestu plánovali, co uděláme. Nahoře jsme pak s našim plánem seznámili zbytek.

Rozjeli jsme se na červenou. Jela jsem rychle, ale mnohem víc opatrně. Lyžování mě úplně neskutečně baví. Když nemůžu spát, představuju si, jak lyžuju při západu slunce. Najela jsem na skokánek a vyskočila. Dopadla jsem úplně bezchybně. Jela jsem dál a dole hodila vlnu a tak se i otočila směrem ke sjezdovce. Viděla jsem, jak za mnou všichni přijíždí. Mezi našima přijeli dokonce i Miky s Matějem.

,,Ahoj!" pozdravili oba.

,,Ahoj" pozdravili jsme na zpět.

,,Dneska se lyžuje dobře" řekl Miky, když jsme jeli k lanovce.

,,To teda" řekla jsem.

,,Jo, Niky, s tebou musíme my dva mluvit" řekl Mates a ukázal na něj a na Mikyho.

,,Tak ok, pojedem spolu" Tak jsme si sedli k sobě na lanovku. Mluvit začal Mates.

,,No Niky, jen jsme ti chtěli říct..." zastavil se.

,,...Že kdyby tě náhodou Ondra pozval na tu párty..." snažil se pokračovat Miky.

,,...Kdyby si s ním jít nechtěla..."

,,...Abys mu to řekla nějak, nějak..."

,,...V pohodě"

,,Jo, nebojte..." řekla jsem.

,,Už s někým jdeš?" zeptal se Miky.

,,Ne, a přemýšlím, že se vymluvím na to, že vlastně nemůžu s rukou tancovat..."

,,Ale to Ondra taky ne..." odpověděl, nebo spíš skočil mi do řeči Mates.

,,Zvládne jen ploužáky, ne nic rychlého..." drkl do mě Miky.

,,Stejně nikam nechci" řekla jsem a začala houpat lyží ve vzduchu.

,,Nejlepší bude to jídlo!"

,,To teda" zlepšil mi Miky náladu. Na jídlo jsem se opravdu těšila. Učitelé nám zařídili spousty jídla. Takže to bude dobrý. Ale zakázali nám alkohol, což, alespoň mě, bylo jedno, protože mi nebylo ani osmnáct a navíc i když jsem to jen ochutnala, tak mi to nechutnalo. Takže hromada Coca-col a takových pití. Což bude super. Akorát, když to s pitím těhlech sladkých věcí přepísknu, je mi zle jak něco. Pak se mi chce i dřív spát, což je divný protože po sladkých nápojích bývá většina lidí spíš hyperaktivní, než unavených.

Pak už cesta ubývala rychle. Vlastně celé lyžování. Moc jsem si to užila. Miluju lyžování. Ještě když můžu jezdit rychle a ne jak šnek, aby mi sestra stačila....

Tak je tady další kapitola, ano, vím, trochu jsem se zpozdila, ale jinak si myslím, že dobrý, když je o trochu delší než normálně...

- Niky