...Otevřel jí Alex.
,,Ahoj!" pozdravil nás.
,,Ahoj" pozdravily jsme i jeho a šly jsme dovnitř.
,,Dnes bylo skvělé lyžování" řekl Oliver.
,,To jo, a ten západ" souhlasila jsem.
,,Já se tak netěším na to tancování" řekla Anička.
,,Však jdeš se mnou! Máš se na co těšit!" hrál uraženýho Alex.
,,Jo, já vím" zasmála se Anička.
,,Takže jdeš nakonec s Ondrou?" zeptal se mě Oliver.
,,Jo, pozval mě ještě Jarouš a Miky, tak jsem si vybrala."
,,Jo, Ondra byl asi šťastnej co?"
,,Rozhodně víc než ty, Alexi" řekla jsem a zasmála jsem se. Najednou jsme z chodby uslyšeli hudby z repráku. Byli to známí Queeni. Vyběhli jsme ven se podívat, kdo to pouští. Mates.
,,I'm just a poor boy nobody loves me!" zpívali jsme.
,,He's just a poor boy from a poor family!" ozvalo se z repráku. Bylo to skvělý až do večera jsme zpívali různé ,,Bismilah" a ,,Galileo" a prostě skvělý.
K večeři bylo rizoto, zase mi moc chutnalo. A nemusela jsem to ani krájet, nebo jako holky, takže skvělý. No a po večeři už jsme museli na naši, jak učitelé říkali ,,hodinu tance"... Všichni jsme se ,,extrémně těšili".
,,Ahoj" pozdravila jsem Ondru a posadila se vedle něj. Židle už byly poskládány dokola společenky.
,,Ahoj, tak co, těšíš se?"
,,No hrozně" řekla jsem ironicky, ale usmála jsem se.
,,Už na to dokážu šlapat a když mám tu sádru jen pod koleno, tak třeba i něco dokážu zatancovat" řekla a usmál se. Taky jsem se zasmála.
,,Doufám, že máte každý svou dvojici do páru" řekl učitel.
A ano, všichni měli. Kdo by taky chtěl tancovat s učiteli?! No po mé zkušenosti já určitě ne!
,,Tak pojďte!" zakřičela učitelka a my se zvedli.
,,Postavte se naproti sobě!" řekl učitel a stoupnul si naproti učitelce. Ondra ke mně přistoupil a já se mu zahleděla do očí. Opravdu byly zelené. Asi jako skoro seno. Jako když ještě tráva není pořádně uschlá, ale přitom jako čerstvá. Špatně se to vysvětluje...
,,Doufám, že mi nešlápneš na nohu, teď by to pěkně bolelo" usmála jsem se na něj.
,,Neboj...něco málo umím"
,,Ták a teď se chyťte, takhle!" řekla učitelka a s učitelem se navzájem chytli. V místnosti si lidi začali šuškal.
,, Ale pohyb, pohyb!" dodala nějaká učitelka, která seděla za stolem, asi chtěla pouštět hudbu. Podívala jsem se na Ondru a on s úšklebkem natahoval ruce ke mně. Chytil mě v pase. Měla jsem opravdu volné tričko, vlastně jako vždycky.
,,Ty jsi v pase opravdu hubená!" řekl.
,,Ty blááááho, díík!" řekla jsem a oba jsme se začali tlemit.
,,Veroniko! Je tam něco vtipnýho?!" zavolal učitel.
,,Ne pane učitel" odpovídala jsem mu.
,,Vlastně ale jo" řekla jsem potichu. Oba jsme se pořád tlemili, ale potichu, radši. Ondra mě zase radši chytil za ,,hubený" pas a já jeho kolem krku, tak, jak se drželi učitelé.V místnosti začala hrát hudba. Pomalá hudba. Učitelé začali krokovat, chvíli jsme na ně koukali a pak se snažili jejich kroky napodobit. No, moc nám to nešlo, teda jako mně. Ondra na to, že měl sádru tancoval dobře. Zato já mu pořád šlapala na nohy, ale po chvíli jsme se i já začala chytat rytmu nohou. Po chvíli už mi to opravdu šlo. Podívala jsem se na Ondru.
,,Tak co noha?"
,,Myslel jsem, že to bude horší, jako že to bude víc bolet"
,,Tak dobrý?" zeptala jsem se a on se mi zadíval do očí.
,,Jsi tak roztomilá, když se o někoho bojíš" vylezlo z něj.
,,Haha" řekla jsem a asi se začala červenat. Ale pořád jsem si od něj trochu udržovala odstup...Ale docela se mi to líbilo. Šlo mi to, tak proč taky ne, že?A navíc, tohle nebylo jako tancovat s učitelem. Usmála jsem se, když jsem si na to vzpomněla.
Tak další kapitolka na světě! Mám napsaných už 19700 slov a 81 stran, tak myslím, že dobrý ne?
- Niky
ČTEŠ
Lyžařský výcvik
Ngẫu nhiênNiky je v kvintě a proto jedou se školou do rakouských alp. 1. den si neskutečně užívá, dokud...dokud nepotká Ondru a jeho ztřeštěné kamarády. Po nehodě, kterou zavinil Ondra se pomalu začínají bavit, až se z nich stávají dobří přátelé. Celý lyžař...