Jak to tak vypadá, paní Wilhelmová vůbec nesleduje zprávy a nebo je jí úplně ukradené, koho v hotelu má, jen když dostane pořádně zaplaceno. Protože není přeci vůbec možné, aby o našich aférkách s policií neslyšela ani slovo, jelikož se to probírá snad úplně všude. Jsme teď něco jako celebrity Chicaga. Veškerá média mluví jen o nás. Upřímně, je to už trochu otravné.
„Jako, ne že bych nechtěl být slavnej, ale nepředstavoval jsem si, že se proslavím jako nějaký zloděj a žhář." Prohodil tlumeným hlasem Will, když jsme seděli společně v salónku a opět zírali do svých rozmazaných obličejů v televizi.
Mohli by si pořídit lepšího fotografa.
„Vítej v mém světě, brácho. Žhář je mé druhé jméno. " Zazubil se v odpověď Leo.
„Vtipný." Utrousil Will a odešel o kus dál, zřejmě se už chtěl vrátit do pokoje, kde byl jenom Eliott, jež se s námi od doby co se k nám připojil Johny skoro vůbec nebaví.
Willovo plán ale překazil náhlý poryv větru a před námi se objevil obraz Clarisse La Rue. Chvíli jsem na ten výjev civěla s otevřenou pusou, než mi vlastně došlo, že to musí být spojení Iris. Za to Johny malém spadnul z křesla jak se leknul.
„Co to u všech bohů vyvádíte v tom Chicagu? " Řekla dost nepříjemným a naštvaným hlasem polobohyně.
„Lovíme příšery." Oznámil ledabyle Nico. Osobně si myslím, že zrovna jí, bychom štvát neměli.
„Opravdu? A musí o tom vědět i všichni smrtelníci?"
„My za to ale vůbec nemohli! A vůbec, jak ty o tom můžeš vědět? Jste přeci v L.A., ne?" Zeptal se otráveně Percy.
„Máte si dávat větší pozor! Ano, jsme v L.A., ale i tady mají televize, ty podmořská příšero. Máte jediné štěstí, že vám nejde vidět do obličejů! Vždyť můžete celou misi úplně ohrozit! " Řvala na nás jako na malé děti. Bohové, tuhle holku vážně nebudu mít ráda.
„Můžeš se uklidnit, Clarisse? Byly to nehody. Nejprve nás napadla hydra a pak sirény. Nemůžeme za to." Odpověděla jí Anabeth trpělivě.
„Fajn! Ale opovažte se to pokazit! Jde o hodně. A kde vůbec máte Eliotta? " Řekla a začala se rozhlížet všude kolem nás. Na malý moment se zastavila na Johnym s nedůvěřivým pohledem.
„Nahoře. Pravděpodobně trucuje." Ušklíbl se Leo.
„Co jste mu provedli?" Vrhla na nás nepříjemný pohled. Asi ho má hodně ráda. No jak by taky ne, když je to její bratr. A upřímně, jsou si dost podobní, co se týče chování.„Vlastně, je to tak trošku kvůli mně. Našli mě, když mi harpyje zabili sestru a vzali mezi sebe. Jen Eliott mi pořád nevěří a nemá mě rád. " Odpověděl váhavým hlasem Johny.
Clarisse na něj vrhla vražedný pohled, až se Johny málem schoulil do klubíčka.
„Nedivím se mu. Taky bych ti nevěřila." Odpověděla chladným hlasem a ukončila spojení.Tak tohle bylo mega divné. Proč s námi vůbec mluvila?
„Z Clarisse si nic nedělej. Je taky potomkem Árese a jak vidíš, jsou všichni úplně stejní. "Promluvila konejšivým hlasem Ariana a pohladila Johnyho po zádech.
„Jasně, chápu. Ale zněla dost děsivě." Odpověděl Johny s mírným úsměvem.
„Jo, to ona ráda. " Zamumlal Percy.
„A o jaké misi to mluvila? "
Tak tohle jsme přesně nechtěli aby se stalo. Aby se Johny začal vyptávat. Díky, Clarisse. I když, na druhou stranu, měli bychom mu už konečně něco říct. Vždyť mi dneska zachránil život.
„No, víš, hledáme jednoho boha, který se ztratil. Objevilo se jisté proroctví, které mluví o dceři Artemis a o zkáze bohů. " Odpověděl Will. Viděla jsem, jak se něj Nico podíval nesouhlasným pohledem.
„Jakého boha? A proč se ztratil? Někdo ho unesl? A kdo je ta dcera? Jaká zkáza? " Začal se vyptávat Johny. Najednou měl nějak moc otázek.
„Dionýsa. Nikdo neví co se s ním stalo, každopádně potřebujeme to nutně zjistit." Odpověděl pro změnu Percy. Vypadá to, že mu konečně začínají všichni věřit, což je dobře. Muselo to pro něj být hrozné, byl mezi námi něco jako černá ovce.
„A tou dcerou jsem já. Nechci si ani představovat, co ta zkáza znamená. "Odpověděla jsem mu sklíčeným hlasem.
„Ale jak můžeš být dcera Artemis?"
„To nevím. " Přiznala jsem.
„Artemis se zamilovala. A není divu, Rhein otec je potomkem Oriona, do kterého byla také zamilovaná, ale nikdy nemohli být spolu." Odpověděla Ariana.
„Jak o tom víš? " Zeptala jsem se udiveně.
„Matka mi to řekla. Ve snu. " Odpověděla, jakoby to byla ta nejlogičtější věc na světě.
„A to si mi to nemohla říct? "
„Promiň, já myslela, že to víš. "
„Táta mi tajil dokonce i svoje pacienty v ordinaci. Myslíš, že by mi řekl, že nějaký jeho předek je Orion z mýtů?"
„To já nevím. Vždy si mi vyprávěla jak ti básní o Řecku.
„To ano, ale nikdy mi neřekl, že je s tím nějak spojený. "
„On jí to logicky nemohl říct. Už tak dost riskoval, když byl veterinářem." Řekla zamyšleně Anabeth.
Opět jsem absolutně nechápala o čem je řeč. Co tím myslí? Od kdy je veterinář nebezpečný povolání? Pokud nepočítáte občasné pokousání od domácích mazlíčků, nic se vám nestane.
„Víte vy co? Jdu spát." Oznámila jsem rezignovaně a zamířila ke schodišti. I přes to, že mě celkem zajímalo, proč je povolání veterináře tak moc nebezpečné, rozhodla jsem se to teď neřešit. Zeptám se raději táty, až ho uvidím. Tady bych se asi stejně nic moc nedozvěděla.
ČTEŠ
Rheia Maisner: Zapomenuté Proroctví
FanfictionPrastará věštba, na kterou se už dávno zapomnělo. Věštba, o které téměř nikdo nevěděl. Proroctví, které změní celý náš svět. „Vyjekla jsem zděšením, ale ne nad svým zjevem, jak mnohé z vás právě napadlo. Nýbrž nad tím, co stálo za mnou. Stála tam...