Messages

54

,,Myslím, že mi něco dlužíš." Začal Shawn, když jsem přišla z koupelny do mého provizorního pokoje, ve kterém bude naneštěstí i Shawn přes noc. Opravdu přes celou noc. Se mnou. V jedné posteli. V posteli, která má naštěstí celkem dobrých 140 cm. Říkám vám, že jestli přežiju tuhle noc, tak už přežiju všechno. Bude to fakt hodně těžký, ještě když má na sobě jenom boxerky a tričko. Vypadá v tom naprosto božsky. Ach. Zkousla jsem si ret a Shawna to rozesmálo. Což mě vrátilo do reality. ,,Promiň." Zašeptala jsem. ,,To je v pohodě. Lichotí mi to." Mrkl na mě. O bože, proč musí být, tak šukézní. Teda famózní..jo famózní. ,,Jinak jsem ti říkal, že mi něco dlužíš. " Stoupnul si z postele a mířil si to jeho elegantním krokem ke mně. ,,Já?" Hloupé jsem se zeptala a ještě radši ukázala prstem na sebe. To Shawna zase pobavilo. ,,Ano, ty." Také ukázal prstem na mě. ,,A-a co ?" ,,No přece tu večeři." Chvilku mi trvala než mi to došlo. Sázka, překvapení, dechberoucí překvapení, tím pádem prohra sázky. ,,Jo. No a kdy?" ,,Zítra?" Zeptal se mě, když byl u mě asi 30 cm daleko. ,,Budu s tím počítat." opřela jsem se o zeď, která byla hned za mnou. ,,Doufám, že tady máš nějaký šaty." Opřel si ruce vedle mé hlavy. Byla jsem strašně nervózní, až se mi z toho potily moje oholené chlupy na nohou. ,,Vlastně nemám." Odpověděla jsem se zrychleným dechem. Vážně mě přivádí k šílenství. A on to ví moc dobře. ,,Tak je pojedeme zítra koupit." Začal se nebezpečně přibližovat a já už očekávala, kdy mé rty konečně ochutnají ty jeho krásné, růžové polštářky. Oba dva jsme zrychleně dýchali. Už zbývalo pouze několik milimetrů, když v tom mi zazvonil mobil. ,,Promiň." Omluvně jsem se na něj podívala a on dal ruce dolů, aby mi tak umožnil cestu k vyzvánějícímu telefonu. Pořád zmatená z toho, co se stalo nebo, co by se mohlo stát jsem sáhla po telefonu na kterém svítila Tobyho fotka.

,,- být tebou, tak s ním na ten oběd jdu. Každej v životě udělá nějakou chybu, která ho potom mrzí. Vzpomeň si na nás dva." ,,Jo to máš pravdu. Ale toho tak moc nelituji." Zasmál se Toby do mobilu. Už s ním volám nejakých 10 minut a tématem je jeho otec, který se rozhodl se mu ozvat po nějakých 3 letech. Mezitím, co s ním volám, Shawn leží na posteli a kouká na mě. Trochu mě to znervózňuje, ale snažím se ho nevnímat. ,,Takže si myslíš, že bych tam měl jít?" Ozvalo se z telefonu. ,,Jak říkám. Je to na tobě. To ty musíš vědět, co chceš. Nechci tě do ničeho nutit nebo odrazovat. Nicméně ať už se rozhodneš jakkoliv budu při tobě stát. A tvoje mamka tvoje rozhodnutí určitě pochopí a bude ho respektovat." Další věc kterou jsem zapomněla zmínit je, že Tobyho mamka se rozhodla dát jejímu ještě pořád manželovi duhou šanci. Takže se k sobě zase vrátí. ,,Mio. Opravdu moc děkuju.-" ,,ehm." Trochu jakoby Shawn zakašlal aby na sebe upoutal pozornost. ,,Ježíš ty tam někoho máš a já tě tady takhle otravuju. Zítra ti napíšu a ty mi všechno řekneš, koho tam máš a tak. Tak zatím Mio. A použijte ochranu." Rychle ukončil ten debílek hovor. ,,A použijte ochranu." Zopakoval Shawn Tobyho hlas a zasmál se. ,,Moc vtipný. A jakto, že jsi poslouchal?" Zeptala jsem se naoko naštvaně. ,,Já? Já za to nemůžu,že to řekl tak nahlas." Řekl dotčeně a dal si ruce za hlavu. ,,No jasně." Protočila jsem očima. ,,Nemáš hlad?" Zeptala jsem se ho po nějaké době, co jsme se na sebe koukali. ,,Mám na něco chuť." Kývl hlavou se šibalským úsměvem. ,,A na co?" Zeptala jsem se zvědavě. ,,Na tvoje krásně vypadající rty." Řekl a začal se přibližovat. ,,Tak to máš smůlu. Já mám chuť na zmrzku." ,,Víš kolik je hodin zlato." Po tom oslovení jsem se trochu sekla. ,,Vlastně nevím. " Kývla jsem rameny. ,,Bude 11p.m." Oú. To už. ,,To nevadí. Noc je ještě mladá." Řekla jsem a zvedala se. ,,Počkej na mě." Houknul Shawn, když jsem byla už u dveří.

,,Prokrista. Měli by nás aspoň upozornit." Řekla jsem, když jsme procházeli kolem pokoje, kde se nacházeli Cam s Bellou a nejspíš souložili. ,,To buď ráda, že nebydlíš s několika nadrženýma klukama pod jednou střechou. To se nevyspíš ani jeden týden. Protože pořád slyšíš jenom -" ani nestihl dokončit větu a za bráchovými dveřmi se ozvalo hekání. Bože fuj. Nadržený prasátka to jsou. ,,Přesně tohle slyšíš." Zasmál se můj společník. Čapla jsem ho za ruku a táhla do kuchyně.

,,Shawne? Mám problém!" Zašeptala jsem, když jsem otevřela v mrazáku šuplík s hodně moc zmrzlinama. Shawn ke mně ihned přiběhl.,,Co se děje?" Zeptal se nechápavě. ,,Máš s sebou mobil?" Zeptala jsem se ho vážně. ,,Cože? Proč?" ,,Potřebuju zavolat Mattovi." ,,Proč?" ,,Mám strašný dilema." ,,Proč?" ,,Prostě potřebuju jeho gurmánskou radu." ,,Proč?" ,,Kurva Shawne neříkej pořád proč a dej mi ten telefon."

,,Mhm?" Ozvalo se z telefonu. ,,Matte? To jsem já. Mám obrovský problém se kterým mi můžeš pomoct jenom ty." ,,Jééé Mio. Jakto, že voláš od Shawna? Stalo se mu něco?" Začal trochu panikařit. ,,Ne Ne. Jenom měl zrovna u sebe mobil. Ale teď se vraťme k tomu důležitému.. Takže..otazka zní.. -" ,,Nenapínej mě." Řekl jako malá holka. ,,pšt. Otázka zní jakou si mám dát zmrzlinu?" V tu chvíli se začal Shawn smát. Ale když viděl můj pohled alá přestaň nebo tě zabiju rajčatama tak přestal. ,,Mm. A jaký je výběr?" Zeptal se zcela vážně. ,,Vanilka, čokoláda, karamel, banán,-" nestihla jsem ani dokončit celý seznam, když mě Matt přerušil. ,,Rozhodně čokoláda s banánem." Vykřikl. ,,Že jo. Taky jsem o tom přemýšlela. Ale potřebovala jsem řadu od specialisty. " ,,To tě naprosto chápu. Strašně mě to mrzí ale budu muset končit. Zase si zavoláme. Jo a vysvětlíš mi kam si zahrabala Shawna." Zase to típnul. To už je dneska druhý člověk. No nevadí hlavně, že vím jak o u si dám zmrzlinu. ,,Vážně jsi volala jenom kvůli tomu?" SMÁL se zase Shawn. ,,Jo. Nějaký problém brouku?"