,,Nechci o tom mluvit."
,,Tak v tom případě už se k Jonathanovi nikdy nepřiblížíš a jestli jo nepřej si mě."
,,Tebe se tak budu bát." uchechtnu se.
,,Řeknu to tedy jinak... jestli se k němu přiblížíš potrestám tě tak že to co si zažil včera ti bude připadat jako ta nejmírumilovnější věc na světě." řeknu chladně.
,,Fajn, řeknu mu to ale ty u toho nebudeš." řeknu nakonec směrem k Danielovy. Moc dobře vím že bych nevydržel držet se dál od Jonathana, ale zároveň nechci aby Daniel věděl proč jsem to udělal.
,,Chceš tu s ním zůstat sám zlato?"
,,Asi jo... ale ty se potom vrátíš že jo?"
,,Jistě." usměju se a nakonec ho neochotně posadím vedle sebe. ,,Máš pět minut." řeknu směrem k Samovi než odejdu do vedlejší místnosti.
