,,Co chtěl?" zeptal jsem se Alexe, když se po nějaké době vrátil ke mě do pokoje. Byl jsem rád za to, že tu záležitost se Samem vyřešil z mě, i když je mi jasné, že ho za nějakou dobu budu muset vidět ve škole. Ale.. tam mám poměrně velkou šanci se nenápadně vytratit, to by se o mém domově říct nedalo, protože přiznejme si to, kdo by uvěřil tomu, že jsem se odstěhoval? Nejspíš nikdo..
,,Chtěl si hrát na to, že je pořád tvůj přítel a že ti nic neudělal. Chová se směšně." povzdechl jsem si, těch věcí pro Newta jsem se zbavil už před chvílí, vážně nechci, aby můj malý nevinný bráška tomu hajzlovi cokoliv odpustil. Nezaslouží si to, jediné co by si zasloužil, by byla pěst v tom jeho otravném ksichnu, který mému malému Newtovi popletl hlavu. Nedovolím mu se k němu přiblížit. Nedovolím nikomu, aby mu jakkoliv ublížil.
,,Já.. děkuju, že si to vyřídil, asi.. asi bych s ním teď vážně nemohl mluvit snad o ničem...." přiznal jsem a nejistě se na Alexe podíval. ,,Nechápu, jak jsem mu na to mohl naletět.." povzdechl jsem si a pevněji objal polštář, který jsem objímal v podstatě od okamžiku, kdy Alex odešel vyřešit tu věc se Samem.
,,Zaslepil tě, to je celé. Není tvoje vina, že je to naprostý hajzl a nemůžeš ani za nic jiného z toho, co se stalo, ano? Prostě si jen věřil nesprávné osobě, to se někdy stává." řekl jsem mu konejšivě a objal ho. Nechápu jak by mu někdo mohl chtít ublížit, ale lidé jsou zkrátka takový a my nemůžeme skoro nikomu věřit. Ochráním Newta před každým, kdo by mu chtěl ublížit a až dostuduje, odstěhujeme se hodně daleko odtud. Takže Sam ani otec nebudou mít absolutně žádnou možnost ho najít a znovu mu ublížit.
,,Měl si o něm pravdu a já.. měl jsem tě poslechnout už na začátku. Nikdy jsem si s ním neměl nic začít.." zamumlal jsem potichu a setřel si slzy.
,,Kdybys mě poslechl, tak by sis o něm nejspíš pořád myslel, že je to ten nejúžasnější člověk na světě, teď už alespoň víš, co je zač." řekl jsem mu a pak začal přemýšlet nad tím, jak mu zlepšit náladu. Z toho mě ale vyrušil vyzvánějící telefon.
,,Klidně to vezmi, nevadí mi to." řekl jsem mu s drobným úsměvem, když jsem si všiml jeho nejistého pohledu upnutého na mou osobu. Chápu ho, tohle vyzvánění bych poznal kdekoliv, volá mu Ben. Nemám ho moc v oblibě, ale je to Alexův kámoš a Alex by se neměl nijak omezovat kvůli mým špatným rozhodnutím, jestli chce někam jít s Benem, tak klidně může.
/*/*/*/*/*/*/*/
Vítám vás u další kapitoly, snad se líbila
