Konec? Jak jako konec?! Nedovolím mu aby mě potom co jsem se tak namáhal nechal. On je můj. Jen a jen můj....
Nic neříkal.... proč nic neříkal?!! Myslel jsem že mi to začne vymlouvat nebo cokoliv ale on jen stojí naproti mě a propaluje mě pohledem... ,,Takže konec.." řeknu a jdu pryč.
,,Zlato počkej." řeknu a zastavím ho. Nenechám jeho matku aby nám zničila vztah... ,,Představíme se jí, jen mi prosím dej čas ano?" zeptám se a obejmu ho.
,,Kolik času?"
,,Jen pár dní." Potom odjíždí pryč ale o tom on neví...
,,Dobře.. ale jen pár dní."
