Rivals (Larry) | CZ ✅

3.

V tu chvíli v Louisovi hrklo. On a Styles, dva největší rivalové, společně v jednom týmu.
Mohl být tenhle den ještě horší?

,,Běžte na stranu a tvořte skupinky tak, jak Vás budu čtu." řekl tělocvikář a Louis měl potřebu ho ještě chviličku vraždit pohledem, než udělal to, co měl.

Před hodinou by možná tvrdil něco jiného, ale teď si byl naprosto jistý tím, že tělocvik prostě nesnáší.

Těch dvou vypatlanců si raději nevšímal a stoupnul si vedle Nialla, za jehož přítomnost v této čtveřici Louis děkoval bohům, když už za nic jiného.

,,Že to trvalo." rýpnul si Styles, ale Louis ho ignoroval, rozhodl se tak, protože měl pocit, že nic lepšího udělat nemůže.

Niall si tiše zívnul a Louis se otočil směrem k němu naprosto ignorujíc jak učitele, který četl další jména, tak i ty dva šašky.

,,Neříkej mi, že se ti zase chce spát." pousmál se tiše na Ira vedle sebe.

,,Můžu za to snad? Nejradši bych si tu někde sednul nebo lehnul a ne tady běhal jako cvičená opice za pamlskem." zabrblal Niall a Louis už chtěl poznamenat něco o tom, bůhví jaká to s tímhle přístupem bude sezóna, to by ale blonďák předtím musel mluvit potišeji.

,,Tomlinson by si určitě taky rád sednul nebo lehnul, ale radši někam trochu jinam." narážel Harry na ten incident na chodbě před touto hodinou.

Těšil se z toho, že mohl něco takového vypálit Tomlinsonovým směrem, aniž by kdokoliv jiný tušil, o jakou narážku se jedná.

Louis se naštvaně otočil a pohlédl na egoistický úšklebek toho kreténa Styles.
Nenáviděl ho. Takhle využít náhodu proti němu, přiblblej kudrnatej debil!
Louis už ho měl doopravdy po krk.

Liam ani Niall samozřejmě absolutně neměli ponětí o tom, na co Harry naráží a proč to Louise tak dopálilo, a tak si jen vyměnili rychlé a nechápavé pohledy.

Každý samozřejmě stál na straně svého kamaráda, ani jeden z nich se ale nechtěl prát bezdůvodně, natož pak v situaci, kterou oba dva úspěšně nepobírali.

,,Přestaň." zavrčel Louis, když došel až ke Stylesovi.

Založil si ruce na hrudi a zpříma pohlédl do zelených očí, ze kterých se mu, zatajil dech.
I ty nejdražší smaragdy, které lze na tomto světě naleznout, by se mohly sklonit před touhle barvou rozlehlého lesa s první jarní zelení. Před těma nejkrásnějšíma očima, které kdy Louis měl možnost spatřit.

,,Řekni mi jeden jediný důvod, proč bych měl." řekl pomalu Harry a taktéž svého protivníka upřeně vraždil chladným a nepřátelským pohledem.

Tiše studoval nyní naprosto dopálené vlny dvou moří, ve kterých se pomaličku začínal ztrácet víc a víc.

A bylo to znovu tady. Dva rivalové naproti sobě, dva vůdci stran, dva úhlavní nepřátelé a i přes naprosto viditelné napětí a narůstající obavy z konfliktu, si ti dva mlčky hleděli do očí a žasli nad tímto propojením modré a zelené.

,,Fajn, takže teď už jste všichni rozdělení." začal tělocvikář a oba dva jen neochotně přesunuli svou pozornost na něj.

Harry by se radši dál bavil nad Tomlinsonovým rudým obličejem, který prostě nikomu strach nahánět nemohl a byť nerad, tak kudrnáč sám sobě musel uznat, že mu to vlastně přišlo až roztomilé.

V hlavě měl zakódováno, že důvod, proč má potřebu modrookého neustále štvát, byl ten, že se zkrátka jednalo o jeho konkurenci.

V životě by neuvěřil něčemu tak nesmyslnému a hloupému, jako bylo třeba to, že by k Tomlinsonovi doopravdy mohl cítil něco víc než jen a pouze odpor a nenávist. Díky podivnému mravenčení v rukách, kdykoliv se brunet vyskytl v jeho blízkosti a neustálé potřebě do něj rýt ale začínal pomalu ale jistě pochybovat.