Rivals (Larry) | CZ ✅

18.

Sluneční paprsky skrz sklo okna nejvzdálenější chatky dopadaly na dva chlapce, kteří ve společném objetí stále obývali říši snů. Bezstarostně vedle sebe leželi a dýchali tak pravidelně a klidně, až se zdálo, že bylo vše přesně tak, jak to být mělo.

A možná by to byla pravda, kdyby se jeden z nich nezačal probouzet a nenarušil tak všechnu tu poklidnou atmosféru.

Louis pomaličku ale jistě začínal vnímat, že se právě probudil, oči však stále nechával zavřené. Uvědomoval si, že cítí tu úžasnou vůni, která mu byla z pro něj dosud neznámého důvodu již známá. Uvědomoval si i to, že leží na jakémsi zdroji přívětivého tepla a on si tak díky tomu připadá lehce a neskutečně příjemně. A nakonec si uvědomoval i pravidelně tlukoucí srdce, které ovšem nepatřilo jemu.

Otevřel oči a spatřil nahou, potetovanou a nad čímž musel párkrát rychle zamrkat, i sakra hodně vypracovanou hruď.

Když zjistil, že se právě hlavou opírá o něčí tělo, odtrhnul pohled od nádherného černého motýla a kouknul se ještě víš. Dech se mu zatajil. Byla to pravda.

Jak jen se stalo, že sakra ležel na Stylesovi?

A proč pro všechno na světě ani jeden z nich neměl tričko?

Tohle bylo divné. Až moc divné.

Musel si vzpomenout. Musel. Záviselo na tom vlastně úplně všechno.

Co to včera sakra dělal?

Notak, říkal si Louis, vzpomeň si, vzpomeň si, vzpomeň si, vzpomeň si,...

Ta blízkost mezi těly obou nepřátel.

Ten prudce spalující žár.

Ta úchvatná vůně, které se zkrátka nedalo odolat.

Doteky, jenž ho přímo nutily, aby z nich šílel.

Pohled do zelených očí...

Celý sebou trhnul. Hlava ho příšerně rozbolela a vidění se mu na chvilku zatemnilo.

Už nikdy nebude pít. A někde v blízkosti Stylese už vůbec ne.

Co si sakra myslel?

Ano, byl poměrně opilý, ale sakra, to mu vážně nezůstalo alespoň nějaké racionální myšlení?

Pravděpodobně ne. Kdyby měl totiž včera večer zdravého rozumu, co se alespoň za nehet vejde, rozhodně by se teď nevzbudil bez trička. A už vůbec ne vedle kluka, který na tom byl stejně.

Jistě, nestalo se nic... víc, za což byl rád, protože to by bylo ehm... to by bylo už extrémně divné.

Ale stejně. Vzpomínal si, že měl jen alkohol, nikde nic nešňupal ani nekouřil.

Tak co se to s ním tedy stalo?

Usnul v objetí kluka... KLUKA!

A ani jeden z nich neměl tričko!

A co doopravdy nechápal, čuchali si ke krkům, oh ne, už si vzpomínal!

Z čistá jasna se mu vybavila vzpomínka na tu podivnou chvíli, na ten zvláštní moment, kdy byl kudrnáč nad ním a oni si vzájemně vydechovali horký vzduch do krku na nahou kůži.

Proč měl ale pocit, že...

Proč se mu to sakra líbilo?

Tohle nebylo normální. Nebylo. Prostě ne.

Kterému jinému klukovi by se taky zamlouvalo, kdyby se mu stalo to, co sakra Louisovi teď?

S klukem... s osobou stejného pohlaví!