,,Ni, hoď sem další!" zakřičel alkoholem lehce posílený kapitán fotbalového týmu na svého nejlepšího kamaráda.
Na louce za lesem, nedaleko chatové osady, se všemi směry potáceli jeho spolužáci a spolužačky a i přes všudypřítomnou tmu bylo zjevné, že byli totálně na šrot. Party totiž byla v plném proudu, a to i přes to, že vše ze začátku působilo tak nějak nemastně neslaně.
Nikdo se logicky nechtěl dostat pod vliv alkoholu před členy druhé strany, protože, přiznejme si, kdo by chtěl být v nevýhodě před svými nepřáteli?Všem bylo více než jasné, že tady drtivá většina lidí byla jenom kvůli tomu, aby ty ostatní přistihli při nějaké extrémně trapné situaci, v tom nejlepším případě ji i natočili.
Nikdo ovšem nedokázal odolávat dlouho, a tak každý pomalu upíjel a upíjel, až nakonec někdy kolem druhé hodiny ranní alespoň nějaké promile v krvi kolovaly snad úplně všem.
Tedy... možná opravdu ne zas tak úplně všem.Sotva se vedle Louise objevila již několikátá láhev piva, jeho pozornost upoutala osoba opírající se o strom na kraji lesa.
Zelené oči skenovaly okolí, všechny přítomné i noční oblohu, která byla za chladnější zářijové noci, spíše brzkého rána, pošta zářivými hvězdami. S kudrnatými kaštanovými vlasy si prohrával slabý vítr a bylo vidět, že si ten, kterého modrooký tiše pozoroval, celou oslavu přežití těch dvou dlouhých týdnů neužívá ani zdaleka tak moc jako všichni ostatní.A právě to se Louis, v momentě, kdy se jeho oči setkaly s těmi smaragdovými, rozhodl změnit.
Díky alkoholu vstal s lehkou hlavou z deky, jenž ležela na zemi a o které ani netušil, komu vlastně patřila, bez jakýchkoliv rozmyslů vzal do rukou onu láhev a naprosto ignorujíc blonďáka, který mu ji přinesl, se vydal směrem ke svému úhlavnímu nepříteli.
,,Nevypadáš, že by ses tu bavil." opřel se o ten samý kmen stromů jako vyšší z nich.
Byl rád, že se mu ještě jazyk ani nohy tolik nemotali, aniž by totiž tušil proč, nechtěl před Stylesem vypadat jako úplný idiot. Sám na tom vážně nebyl ani zdaleka tak špatně jako ostatní, co se opilosti týkalo. Ne, že by lil každou chvíli, zvyklí ale přeci jen trošku byl. Stan podobné sešlosti, na kterých Louis samozřejmě nesměl chybět, pořádal již nespočetněkrát.
,,Ty zase nevypadáš, že by ti něco zábavu kazilo." podotkl Styles zjevný fakt, se kterým se však Louis rozhodl nesouhlasit, a to z jednoho jediného důvodu. Zábava pro něj teprve začínala a to právě teď.
,,Vlastně je tady něco, co jí blokuje." podíval se zpříma kudrnatému do očí ,,Nebo spíš někdo."
Harry se ironicky ušklíbnul.
Po celou dobu, co tady všichni ostatní splašeně pobíhali a pili, co našli nebo co jim kdo přinesl, neochutnal ani kapku čehokoliv, co tady jen bylo. Jen prostě tiše stál opřený o tenhle strom a čekal. Nevěděl, na co vlastně, tak nějak ale tušil, že chce, aby za ním někdo přišel. A ne jen tak někdo.
Vážně by mohlo kapitánovi fotbalového týmu dělat starosti, že se on, jeho největší rival, nebaví na nějaké hloupé party?
Nedokázal si to přiznat, věděl ale, že to, co si od této ilegální činnosti, což přeci jen kalba několika nezletilých byla, sliboval, bylo právě tohle. To, že za ním Tomlinson přijde a začne se s ním normálně bavit. Nejednou až moc dobře viděl, co alkohol dokáže udělat s lidmi a neskutečně ho zajímalo, co provede právě s vůdcem Modré strany.
,,Nemusím to," přiznal po chvíli tichého studování těch dvou modrých oceánů ,,prostě mě to nebere tak jako mé kamarády." řekl, když v periferním vidění zaznamenal Liama, který zhruba dva metry od nich dával napůl vypitou láhev nad hlavu tak vysoko, aby na ni Horan nedosáhl.
ČTEŠ
Rivals (Larry) | CZ ✅
FanficKaždý věděl o rivalitě mezi Stylesem a Tomlinsonem a nikdo už ani nedoufal, že by nenávist mezi těmi dvěma někdy mohla skončit. To ovšem neplatilo pro ředitelku školy, která se rozhodla udělat jednu zásadní změnu. Jak to všechno mezi kapitánem fotba...