Ta z lékarny

•1•

"Crrr" zvuk mého budíku mě donutil vstát z mé krásně vyhřáté postele.
Dnes je ten den,kdy se stěhujeme. Jen pro zajímavost tak se stěhujeme co tři maximálně čtyři měsíce, protože můj nevlastní táta dostává pořád nabídky na práci v pokaždé jiném městě. No a protože je týden před začátkem školního roku tak tam nastoupím i do nové školy.
Myslím že máme dost peněz a nechápu proč všechny ty nabídky přijímá, aspoň někdy bych chtěla kamarádku s kterou budu navždy.

Moje kroky každé ráno následují do kuchyně kde už naše dalo by se říct služebná vždy má připravenou snídani.
"Dobré ráno slečno Rose" uvítala mě v kuchyni Elena, naše služebná.
"Jen Rose, říkala jsem ti že mě máš normálně tykat, tak jako já tobě Elen" řekla jsem a výhružně jsem na ní ukázala prst. Na to mi jen přikývla a já usedla ke stolu, kde už jsem měla nachystanou vaječinu se zeleninou a pečivem.
"Kde jsou rodiče?" zeptala jsem se jí zatímco jsem přežvykovala rohlík.
Elen se jen uchechtla a řekla "Jeli něco vybavit. S kým nevím a kde taky nevím" dořekla a usmála se. "Aha" řekla jsem a porozhlédla jsem se po jídelně kde už byl jen malý stoleček, tři židličky a lednice ve které nic není ale Elen tam asi strčila naši snídani. "Kdy přijedou stěhovaci?" zeptala jsem se a šla jsem ke dřezu abych si umyla talíř. "Tvoje máma říkala že po dvanácté a tvůj táta říkal že po druhé. Takže si hold počkáme a uvidíme" řekla a mrkla na mě. "Nakonec beztak nepřijedou vůbec" řekla jsem a hodila s utěrkou o linku. "V klidu sleč-...Rose" uklidňovala mě. "Já v klidu nebudu když se ani neshodnou na čase zkurvených stěhováků!" vykřikla jsem ve zlosti.
Elen mě jen přátelský objala. Vždy to tak dělala. Mohla bych říct že je to moje nejlepší kamarádka ale není. A navíc mi pořád vyká i když ji žádám o tykání.
"A kde je vůbec Emily?"zamumlala jsem ji do ramene. "Ta je nejspíš ve svém pokoji,už i snídala,to ty tady spíš nejdéle ze všech. Však už je půl dvanácté" řekla a já se rychle podívala na hodiny. A fakt že bylo. "Takže mi zase pozdě zvoní budík" řekla jsem a šla nahoru si sbalit příruční batoh do letadla. Elen se jen zasmála a začla vytahovat zbytek jídla v lednici.

Na to že jsem měla mít jen malý batůžek,tak mám trochu větší. Protože nootebok, knihy a polštář s dekou se mi nevlezou do toho prťavého batůžku co mi nachystala máma. Z kufru s oblečením si vytáhnu ještě černé džíny a bílé tílko, abych měla v čem jet. Boty už mám dávno dole nachystané.
"Sestřičko bereš si na sebe tu tvoji vínovou mikinu?" vletěla mi do pokoje Emily. "V tom kufru u stolu,je hned nahoře" řekla jsem automaticky protože Emily tu mikinu miluje. A velikost máme stejnou protože měřím jen metr šedesát.
"Děkujiii" řekla a objala mě tak silně že by mě mohla i udusit. "Stěhováci tu budou za necelých deset minut, tak ty kufry zavři a dej si je blíž ke dveřím" řekla Emily  zničehonic. "Jak to víš?" zeptala jsem se jí. "No ten blonďák mi dal své číslo a když mi volal řekl v kolik tu budou" řekla rychle. A já jsem viděla jak její tváře začínají nabírat odstín červené. Jen jsem začala přikyvovat a ona vyběhla z pokoje. Rychle jsem se převlékla,do ruky jsem si vzala nějakou mikinu a zbytek kufru zavřela a posunula blíže ke dveřím. Nábytek tady necháváme protože v novém domě bude vše zařízené. Batoh jsem si přehodila přes rameno a vběhla do koupelny. Opláchla jsem si obličej a vyčistila zuby a upravila jsem si své černé vlasy. Po té jsem seběhla schody dolů a batoh si položila do jídelny k ostatním příručním batohům. Naštěstí ten můj není největší, Emily ho má větší protože tam má podle mě své šminky a různé laky na nehtíky. Neříkám že se nemaluju ale když už tak jen řasenku a korektor. A nehty vždy jen černé.

"Už jsou tady" řekla jsem si pro sebe nahlas. Stěhováci začali sbírat kufry z každého pokoje a začali je skládat do náklaďáku. "Ty batohy taky?" zeptal se mě ten blonďák, co dal Emily číslo.
"Ne ale nechceš mi půjčit tvůj telefon?"řekla jsem a udělala psí kukuč.
"Takže jsi Zoeina sestra" řekl a já vytřeštila oči.
"Je to E-M-I-L-Y" vyhláskovala jsem mu její jméno.
"J-jo promiň" řekl a nervózně se usmál.
Najela jsem na kontakty a smazala jsem Emily,tak i esemesky a i v messengeru a odebrala z přátel.
"Nejsi pro Emily ten pravý" řekla jsem a vrátila mu telefon. Měl tam i jiné holky pod různými přezdívkami například prdelka nebo sexy brunetka.
Nejsem blbá a vím že to musím udělat i u Emily ale to až v Bostonu. Blonďák se sebral a odešel. Pak už jsem jen sebrala svůj batoh a šla ven za Emily,kde za chvíli dorazila máma s tátou a vyrazily jsme na letiště.

Ahoj mám tu nový příběh.
Tak snad se vám bude líbit,a omlouvám se za gramatiku a další blbosti.
Budu ráda za hlasy a komentáře♡