Ta z lékarny

•50•

Pořád Cameron

Už jsou to dvě hodiny! Dvě špatné hodiny je na sále. Daisy mezitím vytuhla na lavičce a stihla dorazit její máma s tetou a Emily je na cestě! No skvělé. Hlavně že je pořád na sále. Co tam ti doktoři a všichni ostatní dělají? No dobře..možná přeháním. Ale mám o ní vážně strach.
Vždyť jsem ji držel mrtvou! Daisy ji viděla mrtvou. Naštěstí v sanitce ji ví víte co... a když jsem s ní nemohl jet,tak jsem věděl že aspoň dýchá. Ne úplně dokonale. Ale dýchá. Nebo dýchala. Já vlastně nevím jestli dýchá teď !
Bum jsou to tři hodiny.
"Came měl by sis odpočinout" zašeptá od Rose máma a já záporně kývu hlavou. "Do té doby než budu vědět co s ní je,ani nezavřu oko" zašeptám nazpátek a její máma mě pořádně obejme. Pak se odtáhne a utře mi slzy.
A pak se to stane. Vyjdou doktoři. A s Rose. Leží tam. Je bledá a ty přístroje.
Okamžitě jsem vystřelil k ní.
"Pane pane. Teď ji nechte. Musí si odpočinout. Ztratila hodně krve" prudce mě chytl jeden z doktorů a já jen viděl jak ji odváží na pokoj. Bohužel na jipku.
"Moje Rose. Je v pořádku?A bude vůbec? " hysterčím a rodina od Rose se postaví za mě. A v tu dobu vběhla do nemocnice Emily. Když nás viděla rozběhla se za námi. Objala první mámu s tetou. Pak se koukla na mě a taky mě objala.
"Slečna Rose bude v pořádku. Jak říkám ztratila hodně krve a museli jsme hodně šít. A nebojte policie už dotyčného má pěkně u sebe. Pak bude jen výslech což vám zavolají " řekne a bez dalšího slova odejde. Emily už tečou taky slzy a koukne se na nás všechny. Pak se její očí přesměrujou na Daisy a pomalu k ní dojde. Pohladí po vláskách a dá pusu na čelo. "Kdo to byl Came. Kdo mou neteř skoro zabil. Nikdo mi to nechce říct " poprosí mě teta od Rose a já si povzdechnu. "Nick" vyslovím jeho jméno a mám zase sto chutí mu další vrazit a rovnou ho zabít!
"Nick. Jako můj Nick?" zeptá se. Jen přikývnu a pak vidím jak padá k zemi. Omdlela. Přiběhla nějaká sestřička,která ji posadila na lavičku. "Donesu vám pití " řekne a po cestě se na mě usměje. Já ji jen zpražím pohledem a ona radši uhne pohledem. Další kurva.
"Came? Jak jste dokázali splodit tak krásnou holčičku?" zeptá se Emily a já pokrčím rameny. Usměji se na ní a sednu si vedle Daisy. 
Po chvíli za námi přišel doktor,že návštěvy jsou až od zítřka. Já se rozhodl tu zůstat. Ať už spím kdekoli. Nehnu se odtud. Doktor Jen s dělejte jak myslíte odešel a já se uvelebil na lavičce.
Všichni už odešli domů. Ale já bych ro nezvládl. Vlastně nemám ani kam jít.
Možná tak na ulici nebo za Amy. Ale ani jedno nepřipadá v úvahu. Radši se vyspím v nemocnici na lavičce. A počkám si na Rose. Na moji Rose.
Tak moc ji miluji. Věřím že to zvládne.

Jenže jakmile mi tahle myšlenka proběhla hlavou. Ozvaly se přístroje z pokoje čísla 123. 123? Rose! Okamžitě jsem vyběhl k jejím dveřím a rozrazil je.
Když jsem ji ale viděl,nemohl jsem nic udělat. Nemůže popadnout dech a pak už se zase nehýbe. Už to na mě dopadlo samo. Jeden doktor mě odžduchnul a já spadl na zem. Jsem slaboch. Omdlel jsem.

Dneska jsem se překonala. A omlouvám se za případné chyby😏❤