Ta z lékarny

•4•

Dneska ráno mě probudila moje chtivost na záchod. Vstala jsem a rychle proběhla chodbou na záchod. Vykonala jsem svojí potřebu a hned jsem si umyla zuby a zalezla do sprchy. Když vejdu do pokoje, tak se kouknu kolik je hodin.
"Kurva!" křiknu když zjistím kolik je hodin. Je 8:47 a v lékárně mám být v devět. Rychle vběhnu do šatníku,abych si něco oblékla. Obleču si černé džíny s dírama na kolenou a k tomu si obleču khaki tričko s krátkým rukávem,protože má být dneska trochu chladněji. Vezmu si kabelku a do ní hodím mobil,peněženku a klíče. Běžím dolů po schodech,Ale to bych nebyla já,kdybych na posledním schodě nezakopla o svoji nohu a sletěla dolů. "Au doprdele" řekla jsem si když jsem vstávala. Kouknu na mobil a je 8:53. "Ne ne ne nestíhám" běžím ke dveřím,obuju si své vans boty,rychle si obleču svoji černou bomber bundu a ještě rychle vezmu klíče od máminého auta.

Po silnici jsem jela jako blázen. Řidiči na mě troubily a mohly se vzteky zakopat pod zem. Kouknu se znovu na mobil a je 8:57. Rychle zaparkuju a běžím dovnitř. Znovu se podívám a už je devět. Rychle vpadnu dovnitř a Sylvia na mě překvapením hledí. Jsem udýchaná jak kráva a sotva popadám dech. Kývnu na ní jako pozdrav a jdu dozadu. "No ahoj,kam si tak spěchala?" přišla zamnou Sylvia. "Nechtěla jsem přijít pozdě,aby ses třeba nenaštvala " řekla jsem a u toho jsem si svlékla bundu a pověsila na věšák. "To je v pořádku, dneska ti stejně jenom ukážu potřebné věci a jak zacházet s kasou a podobně " řekla a usmála se. "Ja vím, já vím ale i tak jsem nechtěla přijít pozdě" říkám znovu a u toho si rozpouštím vlasy z mého culíku. Když mi začne vyzvánět hudba z mého telefonu ,tak ho rychle vylovím z tašky a bez rozmýšlení telefon příjmu. "Mladá dámo jak si představuješ mi brát auto když mám důležitou schůzku!" zakřičí mi do telefonu máma.
"Promiň,promiň já jen-  taky jsem měla teda mám takovou schůzku ohledně brigády " řekla jsem a mnula si lem mého trička. "To je mi jedno, pro dnešek ti to auto nechám ale ať se to příště neopakuje, nebo ti nekoupíme to tvé vysněné k narozeninám" vyhrožuje mi mamka a je vykulím očí. Ale když chci něco říct tak mi to típne. "Budu hádat. Máma že?" řekne Sylvia a já na ní nechápavě zvednu obočí. "Volala ti Máma, ten hlas poznám. Pracovala jsem pro ni" řekne a já přikývnu. "Jo Jo, ja jsem ji vzala auto protože jsem spěchala" vysvětlím a ona chápavě přikývne. "Tak pojď, ať neztrácíme čas" řekne a vychází ze skladu a já hned za ní.

Myslím že to tady zvládat budu. Kasa je jednoduchá,protože je dotyková. Léky mám na seznamu hned vedle kasy a kdyby něco tak si stačí přečíst kde jsou.
Je tady ještě jedna milá prodavačka a jmenuje se Lydie. Provozní doba přes týden je od devíti do jedné,ale protože budu chodit do školy tak to budu mít od tří do sedmi večer. A plat je slušný takže budu spokojená. Zítra si beru směnu od devíti do jedné,abych byla přes odpoledne doma a třeba pomohla s něčím. A o víkendech je od osmi do dvanácti.  Rychle se rozloučím s Lydii a se Sylviou a jdu na parkoviště. Teď už jdu pomalu protože nikam nespěchám,možná tak na oběd protože hlad mám neskutečný. Přijdu domů,a převleču se. Oběd je nachystaný tak se do toho jen pustím. Po obědě si zalezu zpátky do pokoje. Vytáhnu si knihu a celý den strávím s knihou. Po nějakých hodinách vůbec nepřemýšlím a usnu.

Musela jsem to seknout tady,protože to co mám v plánu chci dát do části zvlášť 😁 tak snad se líbí 💜