Ta z lékarny

•28•

Ráno vstanu a rozhlédnu se kolem sebe. Cameron nepřišel. Rychle se kouknu na telefon a ani jedna zpráva nebo zmeškaný telefon. To jako na mě zapoměl ? Říkám si když si prohlížím různá oznámení. Ale zarazí mě jedno.
"Nezapomněli jste zadat menses?" Čtu si furt dokola. Kouknu a už sedm dní jsem to měla dostat. A v tu se otevřeli dveře a vešla máma s Emily. Rychle telefon zhasnu a jdu se přivítat.
"Ahoooj" řeknu až přehnaně ráda. "No ahoj holčičko. Jak ses měla?"ptá se a objímá mě. "A proč máš na sobě tyhle šaty a moje boty?" pokračuje. "No já byla včera na oslavě a nějak jsem usla na gauči" řeknu a nervózně se zasměju a boty sundám a dám ji je do ruk. "Nazdárek sestřičko" řeknu když mamka zmizí za rohem. "Stalo se něco?" zeptá se mě Emily. " No vlastně ne. Proč?" zeptám se. "Vypadá to jako kdyby si viděla ducha a ta přehnaná radost? Nevím jestli si tolik nadšená že jsme přijeli o tři dny dřív" řekne. A jo. "Jo já jen musím si něco zařídit,takže si popovídáme večer nebo zítra ju?" mluvím a běžím nahoru se převléct a rovnou na věc. Beru na sebe džíny a obyčejné tričko. Místo silonek si navleču ponožky. Vezmu si peněženku s doklady a schody sbíhám zase dolů. "Do večera jsem zpátky. Slibuji" řeknu a obuju si své boty. Rychle zamávám a po cestě k svojí gynekoložce-i když nejsem objednaná- se snažím dovolat Cameronovi. Ale vždy to spadne do schránky. Kurva Camerone nemůžeš to aspoň pro jednou vzít? Ptám se sama sebe pořád dokola.

Do nemocnice vstoupím s naprostou nervozitou. Rychle vyjdu schody a po pár odboček konečně vidím ty dveře. Rychle zaklepu a dveře mi otevře sestřička. "Dobrý den. Jestli jste obje-" přeruším ji.
"Nejsem objednaná ale potřebuji vyšetřit" řeknu hned. "No tak ale poprvé a naposled" řekne a já rychle vpadnu dovnitř. "Dobrý den. Já,já jdu tedy chci se nechat prosím vyšetřit. Mám už týden spožděný menses" řeknu doktorce a ta se pousměje. "Budeme mluvit na rovinu jo?" zeptá se a já přikývnu. "Myslíte si že jste těhotná?" zeptá se a já bez váhání začnu přikyvovat jako smyslu zbavená.
"Dobře tak vás vyšetříme" řekne a já znova přikývnu.

"Tak gratuluji" řekne. "Já jsem jako doopravdy těhotná?" zeptám se pořád v šoku. "Ano,napíšu vám termín na další prohlídku?" zeptá se. No do prdele.
"Ne! Tedy vlastně jo!" řeknu. Paní doktorka se na mě usměje něco mi říká a píše do mojí nové těhotenské průkazky  a já jen přemýšlím co na to řekne Cameron a vůbec co na to řekne mamka.