Ráno mě probudí zima. Otevřu očí a vidím Nicka stát vedle postele s dekou v ruce. "Snídaně je na stole" řekne,hodí na mě deku a s úsměvem odejde. Jdu ke skříni a vytáhnu si legíny a obyčejné bílé větší tričko. Zapnu si telefon a projíždím zmeškané hovory jak od mámy i Emily,tak i Cameron s Jackem a tři zmeškané hovory od Amber? Že si dovolila mi ještě volat. Sms-ek mám taky dost ale ani jednu neotevřu a místo toho sejdu schody do jídelny na snídani.
"Dobré ráno" řeknu tetě i Nickovi. "Dobré princezno,vyspinkala ses?" ptá se mě teta a Nick jen přihlíží. "Jo šlo To. Jen mi celou noc někdo bral deku" řeknu a zamračím se na Nicka. "Tak já ti můžu dát tvoji vlastní deku?" zeptá se. "Jo to by bylo fajn,díky" řeknu a sednu si vedle Nicka. Ten mě pleskne po noze a vyhrkne. " To není nutný, já ji tu deku už brát nebudu" Já jen nadzvednu obočí a dám se do míchaých vajíček. "Volala mi máma" prohodí teta. "Mě taky" řeknu.
"Nemyslíš že bys ji to neměla říct?" zeptá se. "No nevim. Zatím asi ne" řeknu a teta přikývne. "Jdu se převléct,jdu ven" řekne Nick a já nadzvednu obočí už podruhé za den. To nezůstane semnou ?
Schody vyšel rychle a zmizel v pokoji. "Já se jdu umýt" řeknu a letím za ním.
Otevřu dveře od pokoje a vidím Nicka na mém telefonu. Rychle zabouchnu dveře a jdu k němu. "Nicku! To je můj mobil!" zakřičím. "Jmenuje se Cameron?" zeptá se. "Ty si ty zprávy otevřel?!" zakřičím znovu. "Možná" řekne. "Jak možná?!" řeknu ale v tu chvíli ten mobil začne vyzvánět. "Právě teď volá" řekne a já ten mobil vytrhnu z ruky. Ale tak že ten hovor příjmu a ze strachu už si ten telefon přiložím k uchu. "Rose? Bože zlato ještě že si mi zvedla ten telefon. Potřebuji abys mě teď vyslechla" řekne a odmlčí se. Já nejsem schopná ani slova takže jen poslouchám. "Dobře dobře dobře. Víš na rovinu ti řeknu že Amber mě i Jacka vydírala chápeš? Proto jsem tě podvedl! A to proč jsem tě vyhodil z domu byl že jsem se s Amber nevyspal a musel jsem něco udělat,protože ona je schopna různých věcí" řekne. "Jseš úplný sobec víš to?" řeknu se zlomeným hlasem. "Cože?? Jo jo vím promiň ale teď je to vyřešený tak se vrať domů ať jsi kde jsi prosím" mluví pořád. "Nevrátím se domů a tohle ti jen tak neodpustím Camerone. Jen otázka.. Bylo těžké nepodlehnout Amber a nevyspat se s ní?" hah. Asi jsem ho zaskočila protože nečekal tuhle otázku. "Co? Rose co je to za otázku. Dobre ano bylo to těžké ale nepodlehl jsem" řekne a já se usměju.
"Tak to gratuluji taťko" řeknu a típnu telefon. Nevím proč taťko ale měla jsem sto chutí mu tak říct. "Zajímavý. Vypadá to že se tě jen tak nevzdá" řekne Nick který leží na posteli a kouká na mě.
Jen pokrčím rameny a skočím na něj.
"Jdu se trochu prospat když jdeš pryč" řeknu a zalezu pod deku. "Nakonec nikam nejdu" řekne. "Proč?" zeptám se.
"Chci se s tebou mazlit" řekne jednoduše a svalí se na mě.
Po x dnech.. škola je peklo vám řeknu🙄
ČTEŠ
Ta z lékarny
Ficțiune adolescențiOsmnáctiletá dívka jménem Rose, po prázdninách nastupuje na novou školu společně se svou nevlastní o dva roky mladší sestrou. Rose se snaží najít už dlouho brigádu protože chce vypadnout od rodičů a od všech těch stěhování. Ale přiměje ji něco nebo...
