Ta z lékarny

•42•

"Nicku? Vzal bys prosím tě Daisy domů? My to s Cameronem uklidime" prosím ho když už z oslavy všichni krom nás odešli.
"Ty s ním?" zeptá se a já se zamračím.
"Jo já s ním. Nějaký problém?" zeptám se ostře a zkřížím si ruce na prsou.
"Ne vůbec žádný. Jen mi dej klíčky od tvého auta" řekne v klidu a já se rozesměju. "To víš že ti je nedám" řeknu a kouknu směrem kde sedí Cameron a přidržuje Daisy aby nespadla ze židle,protože spí. Musím se usmát a pak rychle vylovím klíče z kabelky a hodím je po Nickovi. "Tak ji vem a jeďte domů" řeknu a rozejdu se směrem ke Camovi,vezmu od malé věci,které podám Nickovi a Daisy vezmu do náruče. "Za chvíli jsem zpátky" řeknu potichu a s Nickem jdeme k autu. Malou posadím do sedačky a zapnu ji a Nick usedne za volant. "Jestli to auto zničíš tak si mě nepřej" řeknu výhružně. Nick se jen zasměje a rozjede se pryč. Pomalu se vrátím ke Camovi,který už uklízí stůl kde jsme všichni seděli. Já se k němu připojím a oba jsme v tichosti.
"Tak co? Od kdy máš auto?"prolomí to ticho mezi námi on. "Dostala jsem ho k narozeninám. Když se Daisy narodila" odpovím a nad tou vzpomínkou se pousměju. "Co ty máš nějaké auto?" zeptám se a on se na mě koukne. "Jo. Mám audinu" řekne a roztahne další pytel na bordel. "Audinu Jo?" řeknu a musím se usmát. Pamatuji si jak jsme si říkali svoje vysněné auta a teď je máme oba. Myslím že si taky vzpomněl,protože se taky usmál. Vezmu jeden pytel s bordelem a mířím si to ke kontejneru. Rychle tam hodím pytel a otočím se že půjdu zpět jenže jsem vrazila do Camerona. "Promiň" omluvím se a chvíli se na sebe koukáme ale pak mu spadnou oči na moje rty a mě na ty jeho. A když už se sklání tak do něj strčím a on zavrávorá. " Máš ji" řeknu a rozběhnu se pryč. Slyšela jsem jak se Cameron zasmál a pak se rozběhl zamnou. Sice jsem byla rychlá ale Cameron mě stejně chytil za pas a stáhl sebou na zem. Smála jsem se ale nechtěla jsem aby ležel nademnou tak jsem se ho snažila shodit. Jeden důvod je takový že mám sukni která je právě teď vyhrnutá,takže vidí moje kalhotky. Ale ten druhý je takový že leží strašně blízko mého obličeje a i kdybych ho chtěla strašně moc políbit,neudělala bych to. Když už se zase skláněl tak jsem ho rychle převrátila pod sebe a jednoduše vstala.
Upravila jsme si oblečení,vzala si kabelku a koukla na něj. "Zavezeš mě domů?" zeptam se ho zatímco on furt leží na zemi. "Jo jasný" říká a vstává. Bere si ze stolu jeho věci,které si strká do kalhot a ukáže směrem ke dveří. Jen přikývnu a oba po chvíli nastupujem do jeho auta a já mu diktuji svou adresu.
"Kousek ode mě" řekne a já se na něj kouknu. "Jak dlouho?" zeptám se a on se pousměje. "Asi půl hoďky"odpoví a já se zamyslím nad tím,jak daleko a zároveň blízko byl ode mě.

"Tady ten" řeknu a ukážu na panelák a Cam zastaví. "Jsem ráda že jsem tě viděla a děkuji" řeknu a chci vystoupit jenže mě Cameron ještě zastaví. "Dáš mi tvé číslo? Máš ho změněné" řekne a já přikývnu. Vezmu si od něj telefon a napíšu tam číslo A napíšu se jako Rose.
"Díky. Napíšu ti,tedy jestli můžu" řekne a já se zamyslím. "Jo jasně můžeš a už se mi prosím nesnaž dát pusu" řeknu a on zrudne. "Jo Promiň" řekne a já vystoupím. Naposledy na něj zamávám a pak vidím jeho auto jak odjelo. Jsem v tom pořád až po uši.