Ráno,ani nevím v kolik mi začal zvonit telefon. A zároveň zvonek dole. Rychle vystřelím do sedu,tím jak jsem se lekla a kouknu kdo mi volá. Sakra proč mi volá Cameron? Než to zvednu tak se kouknu kolik je hodin. Ono je půl osmý Ráno?
Kurva. Škola. Rychle vběhnu do koupelny kde udělám základy a pak na sebe hodím černé džíny a bílé adidas tričko.
Běžím dolů po schodech a pak si vzpomenu že nemám batoh. Rychle se vrátím nahoru pro batoh a i telefon a znovu běžím dolů. Rychle nakouknu kdo zvonil a hádejte kdo? Ano , Cameron.
Rychle otevřu dveře, letmo ho pozdravim a běžím do lednice se napít džusu.
"To nedostanu ani pusu?" zeptá se blízko u mě tak že džus mi z pusy vyletí a mám mokré tričko. "Sakra Camerone" řeknu a chci znovu vyběhnout schody ale to se mi jeho ruce obmotaji kolem pasu a stáhnou k sobě. "Camerone potřebuju se převléct a než ti dám pusu tak si s tebou chci o něčem promluvit" řeknu a když mě pustí tak si rychle nahoře převleču tričko a běžím zpátky za ním a řeknu že můžeme vyrazit. Jen si obuju boty a vezmu klíče a pak nasedám do auta.
"O čem si chtěla mluvit?" zeptá se zatímco nastartuje auto a vyjíždí. Po vteřině mi dá i ruku na stehno.
"Měl si někdy něco s Amber?" vyletí ze mě hned a v ten moment se jeho teplá dlaň vrátí zpátky na volant.
"Kdo ti co řekl?" zeptá se. "Sama Amber" řeknu a ruce Dám v pěst. " Je to dávno" odbyde mě a dál se věnuje řízení. "Dávno? Říkala ani ne půl roku zpátky." řeknu a povytahnu obočí. Neodpověděl. Jak jinak? "A neříkal si že si do mě zamilovaný od doby co si mě poznal?" řeknu. Prostě jsem to musela říct. "Neříkal jsem že jsem zamilovaný" řekne a já vykulím oči. "Zastav" řeknu. "Tady? Však je za chvíli škola" řekne a po očku mě sleduje. Ještě chvilka a jsem schopná vyskočit za jízdy. "Tak doprdele zastav. Klidně si ten kus dojdu pěšky než abych jela s tebou v autě!" zakřičím a on konečně zastaví. "Co jsem kurva udělal?!" zvýšil hlas stejně jako já.
"Ty se fakt ještě ptáš?" řeknu a uchechtnu se a po té vystupuji z auta a jdu pěšky do školy a pak vidím jak jeho auto se rozjelo směr škola. Tak se projdu a přijdu pozdě. No A?Když po dvaceti minutách dojdu ke škole tak se rozběhnu abych stihla aspoň konec první hodiny. Do dveří od třídy přímo vpadnu a všechny pohledy se směřují na mě. "Lengestrová pozdě? Co se stalo?" ptá se mě učitel. "Do toho vám nic není" odfrknu si a chci si jít sednout za mou otravnou spolu sedící ale to mě zastavil jeho hlas. "Laskavě se uklidňete slečno Rose" řekne a já se s ušklebkem otočím a vidím jak celá třída sleduje mou hádku s učitelem. "Nebo co?" zeptám se a furt mám nasazený svůj ušklebek. "Nebo jdete do ředitelny" řekne a postaví se. "Tam je to celkem v poho,aspoň nemusím trávit čas s vami v téhle třídě a se svou debilně ukecanou spolu sedící" říkám s úplným klidem.
"Do ředitelny" řekne. "Teď se mi zrovna nechce" řeknu. "Hned!" zakřičí. "Jo už jdu. Už jdu." řeknu a když si všimnu že hádku sledoval i Cameron který stojí mezi našimi dveřmi. Počkat!? Co tady dělá. To je naše třída! Jen se na něj zamračím ale Cameron spustí. "Pan ředitel si přeje Rose do ředitelny" řekne a já začnu kroutit hlavou,protože poznám kdy lže. "Tak ji doprovoďte,právě je na cestě tam" řekne učitel. "Zvládnu to sama" řeknu hrubě. "Nemyslím si" řekne Cameron. Jen zavrčím a projdu kolem něj přímo do ředitelny. "No tak počkej!" zakřičí zamnou. "Na co? Až na prší a uschne? Promiň nechce se mi" řeknu a zrychlím jenže on byl rychlejší. Popadl mě za zápěstí a stáhnul k sobě. "Co po mě ještě chceš!?" zakřičím a trochu se od něj odtáhnu. "Já se chci omluvit" řekne a já se zasměju. "Camerone víš kolik šancí jsem ti už dala?" zeptám se.
"Ano vím. A tohle bude poslední. Slibuji" řekne a začne se sklánět jenže já uhnu a odstrčím ho od sebe. "Musím do ředitelny" odbydu ho a mířím do ředitelny.
ČTEŠ
Ta z lékarny
Fiksi RemajaOsmnáctiletá dívka jménem Rose, po prázdninách nastupuje na novou školu společně se svou nevlastní o dva roky mladší sestrou. Rose se snaží najít už dlouho brigádu protože chce vypadnout od rodičů a od všech těch stěhování. Ale přiměje ji něco nebo...