Ta z lékarny

•45•

"Ahoj" řekla jsem Camovi. Jsem strašně nervózní. Právě teď mě Cameron vyzvedl a jedeme do kina! "Ahoj" řekne sklesle a já se na něj kouknu. "Nejsi rád že mě vidíš? Já klidně půjdu domů" řeknu.
"Ne to ne.. neřeš to a naskoč ať nezmeškáme film" řekl a mrkl na mě. A to mě donutilo jít a sednout si na sedadlo spolujezdce. "Na co jdeme?" zeptám se. "Nech se překvapit" odpoví a poplácá mě po noze. O můj bože ten dotyk. Abych řekla pravdu,jsem ráda že s ním teď tady sedím. Jen je to opravdu divný,po takovéhle době.
"No a co ty a vztahy?" zeptám se. Koukl se na mě. Sakra špatné téma.
"N-no nikoho nemám a neměl. Co ty? Krom Nicka" řekne nervózně a já se pozastavím. "Vlastně jsem někoho poznala,ale pak mi řekl že je to gay" řeknu a koukám na Camerona a on po pár vteřinách dostane záchvat smíchu.
"Promiň" řekne a já se zasměju taky.
"To je v pohodě" řeknu a kouknu se z okýnka a uvidím kavárnu,kde jsem chodila když jsem byla na střední.
"Came? Myslíš že se tady můžeme pak zastavit?" zeptám se a ukážu na kavárnu. " Tam jsme měli naše první rande" řekne a já zrudnu. "Jo měli,ale chci tam jít a zavzpomínat. Vlastně jsem už neviděla dlouho Amy.. neviděl si ji?" zeptám se. Cam se koukne na mě a pak zpátky před sebe. "Neviděl" odpoví a já přikývnu. "Chybí mi. I Jack" řeknu jeho jméno po takové době a mám chuť ho jít teď hned hledat. "O Jackovi bych věděl" odpoví a šibalsky na mě mrkne a pak zabočí jinam než je směr kino.
Po chvíli zastavíme před nějakým panelákem a Cameron vyleze.
"Počkej tady" řekne. "A co ten film?!" zakřičím za ním. "Srat na něj když můžeš vzpomínat na dobré časy!" zakřičí zpátky a já se usměju.

Už asi deset minut sedím v autě a už mě to opravdu nebaví. Otevřu dveře a vystoupím ven. V mých černých letních šatech je mi celkem zima,ale potřebuju vzduch. Pořád přemýšlím kam šel a když mi dojde že šel nejspíš pro Jacka,rychle se otočím. A v pravý čas. První vyšel Cameron a po něm hned Jack.
Chvíli jsem jen stála jako omámená a pak si rychle otírám slzy. Pomalu k němu dojdu a rychle ho obejmu. Cítila jsem jak si oddechl a pořádně mě sevřel v objetí.
Brečela jsem mu do ramene a on mě utěšoval,jako za starých časů.
"Tak si mi chyběl" zavzlykám a uslyším jak i on. "Ty mi taky. Strašně moc. Už jsem nevěřil že tě někdy uvidím! Byli jsme z toho všichni v píči! A ty si jen tak odjedeš pryč a nikdo nevěděl proč" řekl na jeden nádech a nikdo nic neříkal.
Já s Camem už pravdu víme jen Jack ne.
"Ty to víš že Jo?" zeptá se Camerona,kterému slzy taky tečou. Popojdu k němu a utřu je.
"Zítra si nic neplánuj! Máme pro tebe s Camem překvapení" řeknu. "Máme?" zeptá se Cameron. "Jo máme" řeknu a oba je obejmu najednou. "Jedeme?" zeptá se Jack. "Do kavárny?" zeptám se a oba přikývnou. "Tak jedeme" řeknu a  šťastná a ubrečená si sednu na zadní sedadlo a zapnu si pás. "Nejdeš zamnou kotě?" zeptá se Cameron a já přivřu oči.
"Za to kotě ne" řeknu a zasměju se a semnou i Jack. "Počkat brácho a co A-" chce něco říct Jack ale Cameron ho zpraží pohledem. "Antibiotika" dořekne.
"Cože?" zeptám se. "Ale nic Jack jen blbne" zasměje se Cam a já taky,ale pořád mi tu něco nesedí.

Tak další,dneska je třetího prosince takže užívejte zimu😁