Ta z lékarny

•11•

Vzbudilo mě něco nebo někdo co mě osáhavalo od hlavy až k patě. Chvilku jsem si to nechala líbit,ale když mě kousl do bradavky tak jsem vyjekla. "Věděl jsem že nespíš nejméně deset minut" řekne a dál přejíždí prstama po vnitřní straně stehna. "Nesahej na mě a hned odsud odejdi" řeknu a vstávám z postele. "Nechce se mi" řekne. "Camerone,musíme jít do školy" řeknu a jdu do šatníku. "V jedenáct odpoledne?" řekne Cam a já vykulim oči. "To jsem spala tak dlouho"řeknu a batoh odhodím na zem a odejdu dolů do kuchyně. Po zemi je milion tři sta tisíc kelímků a já mířím do kuchyně. Když lednici otevřu tak si chci vzít mléko,jenže to by ho někdo nemohl dát až nahoru. A když se pro něj natáhnu tak jsem málem dostala infarkt. Někdo mě chytil za boky a otočil si mě čelem k němu. A kdo jiný než Cameron by to mohl být? "Pusť mě Came" řeknu zatímco semnou někam couvá. A když mě vysadí na linku tak už není cesty zpět. "Camerone kdokoli sem může přijít a já s tebou skončila. Bavit se s tebou nebudu" řeknu a teď si uvědomím že je tu jen v boxerkách.
"A něco sis obléct nemohl?" řeknu a moje oči směřujou na bouli mezi nohama. "Ty jsi tady taky jen v kalhotkách a tílku pod kterým nemáš podprsenku" řekne a já se rychle na sebe podívám. "Neříkej mi že si mě vyslékl" řeknu zatímco se na mě jen usměje.
"Ty jseš vážně kretén" řeknu mu a snažím se ho dostat pryč,protože stoji mezi mými nohami. Jenže on mě místo toho začne líbat,ale já nespolupracuju takže on přestane. A když už mě znova políbí už o mnoho něžněji tak začnu spolupracovat a cítím jak se do polibku usmál. Jenže se to pak zvrtlo v hodně dravou a vášnivou líbačku,kterou pro mě neznámá přerušila. "V noci to bylo úžasný Came" řekne a plácne ho přes zadek. Rychle od sebe Camerona odstrčím a dám mu pořádně silnou facku. "Už se mě ani nedotkneš"řeknu a obcházím ho nahoru do pokoje kde si navleču kraťasy a začnu sbírat od Camerona oblečení. A když za mnou přijde nahoru tak mu dám další facku, hodím po něm jeho věci a nezapomenu na třetí facku a zabouchnu mu dveře před nosem. Jak já ho nenávidím. Na plno jsem se rozbrečela. Nechápu proč.
A nic mi na to neřekl. Nesnažil se to zapírat nebo něco. "Kreténe!" zařvu když si vzpomenu na ty cucfleky na krku. Začnu shazovat věci z poliček a stolu až nakonec vytáhnu krabici po tátovi. Rychle vytáhnu nějaké jeho tričko a obléknu si ho. Tohle mě vždycky uklidní.
A když slyším někoho zaklepat na dveře tak zařvu "Jestli si Cameron nebo nějaká jeho děvka tak tady ani nechoď!!"
Jenže jako odpověď se mi vyskytl pohled na Emily. Nic ji neřeknu. Jen se opřu o postel a sleduju jak si to míří ke mě a pevně mě obejme. "Ty ses do něj zamilovala" pronese zničehonic. "No tak to není pravda, do takovýho kreténa nikdy v životě " řeknu a utírám si slzy.
"Vím co se mezi vámi stalo. Ví to celá škola. A vím i co se stalo tady v tom pokoji včera večer. A i co v kuchyni a i o Samantě vím. A když si vzpomenu na ten pohled když to Sam řekla Camovi,tak mi bylo jasné" řekne Emily a já si uvědomila že má asi pravdu. " Ja se do něj ale zanilovat nemůžu! Víš co je to za člověka? Je to prostě děvkař" řeknu a otvírám prudce dveře ze kterých vypadne lísteček na ,kterém je napsané: Dneska ve tři v naší kavárně  -Cameron
"A ještě píše v naší kavárně a vůbec že se opovážil napsat vzkaz!!" vykřiknu a lísteček roztrhám na milion kousků.
Rychle jdu po schodech dolů, vytáhnu pytel na odpadky a začnu uklízet. "Takový čůrák" říkám si pro sebe mezitím co stojím venku před popelnicí a sypu do ní odpadky. "Že já mu vždy naletím!" vykřiknu a kopnu do popelnice. "Slečno uklidňete se" řekne nějaká paní co prochází. "Strčte si vaše poučovací metody do prdele!" vykřiknu na ní a ukážu prostředníček. Ona jen zakroutí nesouhlasně hlavou a pokračuje v chůzi.
A ano takhle pokračoval celý tenhle den.
Do té kavárny jsem nešla ,jen jsem Cameronovi napsala sms že žádnou naši kavárnu neznám a ať na mě zapomene. A když je teď večer tak už nemám co dělat. Jediný Kdo by mi mě teď mohl pomoct je Jack. Jenže prý má něco v plánu,ale že mě prý ráno vyzvedne do školy. Takže dneska se jen najím a jdu spát.