Ta z lékarny

•12•

Jako každé ráno mě vzbudil budik. Takže jsem se umyla , převlékla a letěla dolů na snídani. Vzala jsem si jen jablko a do skleničky pomerančový džus. Dneska jsem vstala nějak brzo takže můžu v klidu sedět na barové stoličce a čekat než pro mě přijede Jack. A když konečně slyším zvuk motoru auta mého kamaráda tak si vezmu jen batoh, obuju se a běžím nasednout do auta. "Dneska nějak v dobré náladě" řekne Jack zatímco jsem ho objala. " Řekněme že jsem se vyspala do růžova" řeknu a zapnu si pás a vyjedeme do školy.
Když vystoupím z auta tak nemůžu přehlédnout auto od Camerona které stojí u cesty, kudy prochazim do školy.
"Dneska mu to nevyšlo " řeknu Jackovi a ten mě vezme kolem ramen a řekne "Myslím že tam stojí aby tě pozval na ten vánoční večírek" řekne a já se na něj podívám vražedným pohledem. "O žádném večírku Nevím a s Cameronem- ukážu na něj prstem- tam nepůjdu" řeknu a namířím si to ke skříňce kde stojí Amy.
"Takže půjdeš semnou?" zeptá se mě Jack. No spíš zařve. Jen kývnu hlavou na souhlas a jdu k Amy.  "Jen než začneš-" nenechala jsem ji domluvit.
"Nezajímá mě to" řeknu chladně a odstrčím ji od skříňky. "Nech si to vys-"
"Nechci nic vysvětlit! Nechápu tě Amy. Jednou mě bráníš před Cameronem a teď by ses nechala ty sama ojet hned u školy!" zařvu na ní a ona stojí a pozoruje jak naštvaně házím do batohu učebnice a sešity. "Mrzí mě to" řekne a já se  na ní zklamaně podívám. "Mě taky" řeknu a jdu do třídy.

Když konečně zazvoní na konec dnešního dne v ústavu, tak beru batoh a jdu domů. Cameron tam u auta stojí a kouká na mě jak si to mířím k němu.
"Omlouvám se" řekne a chce mě obejmout,ale já uhnu a tam můžu vidět jeho zklamaný obličej. Když už se na sebe bez jediného slova díváme asi tři minuty, tak se hodlám něco udělat. Moje kroky si to míří k němu a moje ruka vystřelila a setkala se s jeho tváří. Musím říct že to bolelo i mě. "Když mě odvezeš domů, tak ti odpustím" řeknu.
"Tak si nasedni" řekne s úsměvem.
Nasednu a zapnu si pás. A pozor sama!
"Myslela jsem že mě zavezeš domů, ne do kavárny" řeknu zatímco mi otvírá dveře. "Potřebujeme začít od znova jako kamarádi" řekne a bok po boku spolu míříme dovnitř. "Myslíš že to půjde?" zeptám se ho a usedáme ke stolu.
"Pokud si někoho najdeš tak jo" řekne a cvrkne mi do nosu. "Nebo taky si ty někoho najdeš" řeknu a plácnu ho po ruce,která mi hladila nohu. "Ja nejsem na vztahy" řekne jednoduše. "Tak to potom vysvětluje vše" řeknu a sednu si naproti ho. "Proč sis přesedla?" zeptá se mě. "Aby sis uvědomil co si teďka řekl,ale to jedno " řeknu a on se na mě pořád nechápavě dívá.

Celý den jsme seděli v kavárně a povídaly si. Nebylo to špatné. Cítila jsem se poprvé jako s kamarádem. Teda myslím s Cameronem kamarádem.
Samozřejmě mě chtěl pozvat na večírek,ale já jdu přece s Jackem.
Pak mě Cam zavezl domů a já konečně po celém dní ulehla.